„Kouzelné nano“. Nakolik efektivní je proti covid-19?

28. březen 2021

Nanoroušky, nanošátky, nanomasky, nanodezinfekce, nanostříbro… „Nano“, kam se člověk podívá. Epidemie koronaviru přinesla do veřejného prostoru i značný zájem o nanomateriály. Co všechno o jejich účincích vlastně víme?

Předpona nano- se v souvislosti s výrobky začala užívat v případě, kdy v nich jsou použity materiály o rozměrech menších než 1 mikrometr, tedy v řádech nanometrů. Pro srovnání: lidský vlas má průměr zhruba 50 až 70 mikrometrů.

Čtěte také

Nanomateriály mají oproti běžným některé speciální vlastnosti. Například nanočástice chemických látek mohou pronikat tam, kam se větší částice nedostanou. To může být výhodné třeba v případě léků, které díky tomu mohou v organismu procházet přes různé bariéry. Ovšem nanočástice mohou být také velmi nebezpečné, například ve formě cigaretového dýmu nebo spalin z dieselových motorů, které pronikají až do plicních sklípků a odtud do krevního řečiště, kde vedou k poškození cév. Bohužel takovou zvláštní podobou nanočástic jsou viry, včetně koronaviru.

MUDr. Miroslav Šuta

Nanovlákna v přírodě slouží pavoukům jako materiál pro jejich pevné a přitom velmi lehké pavučiny. Člověk se naučil z nanovláken vyrábět například filtry, které slouží k odsolování mořské vody nebo k zachycování škodlivých emisí z průmyslu.

„Nano“ na obalu nemusí znamenat „nano“ ve výrobku

Spotřebitelský časopis dTest zveřejnil v prosinci 2020 test třinácti ochranných pomůcek proti koronaviru z českého trhu, které výrobci nebo prodejci označovali jako „nano“. Zkoumání pod elektronovým mikroskopem ale v případě 4 výrobků nanovlákna vůbec neobjevilo. V jednom případě byla alespoň běžná vlákna ošetřena nanočásticemi stříbra, ale v případě ostatních tří výrobků jde podle dTestu o klamání zákazníků.

Provedené laboratorní testy filtrace částic různých velikosti ukázaly, že prostředky s nálepkou „nano“ se podstatně liší svou účinností. Časopis dTest ohodnotil účinnost testovaných výrobků od malé až po srovnatelnou s respirátory tří různých tříd (FFP1 až FFP3). Na druhou stranu dTest uvádí jejich nízkou prodyšnost.

Nanostříbrem proti koronaviru?

Kromě membrán z nanovláken jsou v nabídce i ochranné prostředky s obsahem stříbrných nanočástic, které mají působit proti koronaviru. Rouška s nanostříbem zařazená do hodnocení časopisu dTest nedopadla z hlediska filtračních schopností dobře a její účinnost byla vyhodnocena jako nízká.

Čtěte také

Na trhu jsou k dispozici navíc také dezinfekční prostředky, které uvádějí, že jejich účinnou součástí mají být nanočástice stříbra. Co se týče využívání nanostříbra proti virům, jsou odborníci velmi opatrní. Německý Spolkový institut pro hodnocení rizik uvádí, že o účinku nanostříbra na viry toho víme jen velmi málo.

Nezapomeňte, že…

…při použití chirurgické roušky nebo respirátoru je klíčové, aby těsně přiléhaly k tváři, protože i speciální materiály včetně nanomebrán jsou málo platné, když vzduch vdechujeme a vydechujeme mezerou mezi ochranným prostředkem a tváří.

Navíc existují rozdíly mezi různými formami stříbra a je třeba mít na paměti, že nanostříbro se může z roušek dostávat do organismu, přičemž nebyla dostatečně prozkoumána dlouhodobější rizika, jako je např. vliv na mikroflóru pokožky.

Německý institut proto v souvislosti s epidemií koronaviru zopakoval své dřívější stanovisko, že používání nanočástic stříbra by se mělo zabránit v potravinách a ve spotřebním zboží. A to do doby, než dostatečná vědecká data umožní vyhodnotit zdravotní rizika spojená s vystavením spotřebitelů nanostříbru.

Nanochemie v „anti-covid“ papírech a textiliích

Výrobci nanochemikálií našli uplatnění také v nově nabízených papírech nebo textiliích označovaných jako „anti-covid“. Jedná se například o využití nanočástic oxidu zinečnatého, mědi nebo kombinaci zinku a stříbra. Odborníci ale upozorňují, že prvotní obavy o přenosu covid-19 prostřednictvím kontaminace povrchů koronavirem byly dosti přehnané.

Články ve vědeckých časopisech Lancet a Nature upozorňují, že dezinfekci povrchů se věnuje přehnané množství prostředků a kapacit, což odvádí pozornost od klíčové cesty přenosu viru – tedy vzduchem. Stále jasněji se ukazuje, že v drtivé většině případů se infekce přenáší právě vzduchem, a to buď kapénkami, nebo vzdušným aerosolem.

autoři: Miroslav Šuta , Vladimír Šťovíček | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio