Ještě v 70. letech se tetřev střílel
Chráněná krajinná oblast Šumava vznikla před 60 lety. V roce 1963 se splnil sen mnoha nadšenců. Začala aktivní ochrana vzácné šumavské přírody. Ale jak, když většina pohoří byla pod ostrým dohledem pohraničníků?
Sokol, tetřev, tetřívek, nebo třeba vydra. Dnes jsou to zvířata, která v nejen v celé České republice ale na území většiny Evropy požívají tu nejpřísnější ochranu. Před šedesáti lety tomu bylo trochu jinak. Nejen tito živočichové, ale i další druhy, podobně jako hmyz či rostliny, buď chráněné vůbec nebyli, případně se o ochraně teprve uvažovalo.
Některé druhy navíc byly na Šumavě považovány za místně vyhynulé – to je příklad sokola stěhovavého. Uvádí se dokonce, že poslední sokol v Česku byl zastřelen v roce 1962, a to u Stožecké skály na Šumavě – údajně příslušníkem Československé lidově demokratické armády. Už tehdy byl přitom sokol chráněným živočichem.
„Byl na Černém jezeře, tedy za dráty. To bylo území bylo úplně nepřístupné, tam chodili jenom pohraničníci a tam docházelo k prvním hnízděním sokola. Pokud jde o tetřeva, tak tím se nikdo nezabýval, ještě v 70. letech se tetřev střílel. Byla poměrně silná populace právě na Modravsku a tehdejší lesníci asi byli hrdí, že tam tetřeva mají. Ne z pohledu ochrany přírody, ale spíš proto, že to byla jedna z mála populací, kde se dalo ještě střílet, kde se dalo navštívit tokaniště. Takže to byla přidaná hodnota tohoto území," vysvětluje současný ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.
Ochrana tetřeva se ale nekonala a jejich počet na Šumavě se razantně snižoval. Celá šumavská populace se tak v podstatě smrskla do hlídaného hraničního prostoru.
„Jediný výraznější výběžek té populace mimo vojenský prostor a hraniční pásmo byl v oblasti Zhůřských slatí a v okolí Zlaté studny, kde tedy přežívali i v místech, kam chodila veřejnost, ale většina populace byla v tom hraničním prostoru," doplňuje Pavel Hubený.
Praktická ochrana v Chráněné krajinné oblasti Šumava tak i po jejím vyhlášení v roce 1963, byla po mnoho let spíše jen teorií. Ale už v polovině 70. let vznikly na Šumavě dvě správy CHKO, jedna se sídlem v Sušici, druhá ve Vimperku. Jejich pracovníci se už snažili některé druhy monitorovat a na začátku 80. let navíc odstartoval jeden z nejzásadnějších projektů ochrany přírody v tehdejším Československu – návrat rysa ostrovida na Šumavu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
