Jen promluvit, jen vyskočit. Píše se ve větě čárka před „jen“?

15. březen 2021

Odpovídáme na další posluchačský dotaz. Píše se ve větě „pupeny byly na jaře nalité, jen prasknout“ čárka před slovem jen?

Tyto konstrukce s infinitivem, který má měrový význam, oddělujeme čárkou. Máme větu pupeny byly na jaře nalité, jen prasknout a to „jen prasknout“ v ní vyjadřuje, do jaké míry byly pupeny nalité. Byly nalité tak moc, až skoro praskaly. Ta částice jen v podobných případech stojí u infinitivu často. Npříklad "byl to krásný pohádkový dráček, jen začít chrlit oheň nebo jsou jako kluci z plakátu, jen vyskočit nebo v příběhu bylo několik živoucích postav, jen promluvit".

Čárku píšeme před jen: pupeny byly na jaře nalité – čárka – jen prasknout. Konstrukcí s jen a infinitivem je víc typů. Třeba infinitiv a jen ve významu odporovacím: s plotovými nůžkami vám půjde práce snáz, jen vybrat ty pravé. A opět se před slovem jen píše čárka.

Nejiné to bude i u další významové skupiny - to jsou to věty vyjadřující už ukončenou přípravu nějakého děje nebo připravenost něčeho vůbec a z ní vyplývající možný děj následný. Například - u pece bylo vše připraveno, jen začít péct nebo past už byla nastražena, jen sklapnout.

A ještě jedna významová skupina, pro kterou je charakteristické upřesňování možných dějů ve vztahu k nějaké situaci: nemohl dělat nic, jen doufat; nemůžeme jim to nakázat, jen umožnit; nechtěli nic ukrást, jen přespat u kamaráda v chatce; maso se nesmí prodávat, jen darovat. Všimněme si, že do druhé části by se dalo doplnit sloveso z první věty, ale v kladném tvaru: nemohl nic dělat, mohl jen doufat atd.

autoři: Martin Prošek , Stanislav Jurík , iko | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.