Jdu nakoupit do Glóbu – to zní divně. A je to vůbec správně?

8. prosinec 2020

Obyvatelé Plzně a okolí znají obchodní dům Centrum na Doubravce a možná uvítají, že se za ně jeden z našich posluchačů zeptal, jak se s názvem tohoto obchodního domu zachází. 

Podstatná jména zakončená na -um pocházejí většinou z latiny nebo řečtiny. Pokud nejsou užita jako názvy výrobků, obchodních center apod., zachází se s nimi tak, že v ostatních pádech se zakončení -um odsouvá a skloňují se podle vzoru “město”. Proto pokud se slovem centrum označuje centrum města, ne tedy obchodní dům toho jména, říkáme jedu do centra, nakoupil jsem v centru, v centru se špatně parkuje, v centru je mnoho lidí apod.

Pokud se slovo centrum použije jako název obchodního zařízení, skloňuje se odlišně. Zakončení -um se neodsouvá ani v ostatních pádech a slovo se skloňuje podle vzoru “hrad”. Říkáme tedy jdu nakoupit do Centrumu, potkali jsme se s tetou v Centrumu, v Centrumu otevřeli nový obchod apod. Právě na Doubravce je důležité dát si pozor, jak slovo centrum skloňovat. Když řeknete nakoupím v Centrumu, znamená to, že nakoupíte v blízkém obchodním domě, ale nakoupím v centru znamená vlastně “jedu do města”.

Velké nebo malé?

Když se myslí centrum města, jde o obecné pojmenování a píše se s malým c, ale když jde o název obchodního domu, bude samozřejmě C velké, takže napíšu jedu nakoupit do centra s malým c, ale do Centrumu s velkým C.

Z Globusu jako obchodního centra je to obdobné, zakončení -us se neodsouvá a skloňujeme podle vzoru “hrad”: jedu do Globusu, v Globusu dnes mají otevřeno, toto jsem koupil v Globusu apod. Samozřejmě i tady ve všech uvedených větách píšeme velké G.

Od centra a Centrumu je tu ale jedna odlišnost. Globus jako koule s mapou zemského povrchu totiž můžeme skloňovat jak s odsunutím zakončení -us, tak i s ním, takže můžeme říct ukaž na glóbu Afriku i ukaž na glóbusu Afriku nebo v hodinách zeměpisu pracujeme s glóbem i hodinách zeměpisu pracujeme s glóbusem. A v těchto případech budou tvary slova glóbus psané s malým písmenem.

autoři: Martin Prošek , Stanislav Jurík | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.