Jana Vlková: Připravte si tarator se šruchou a brutnákovými květy
Bulharskému taratoru se česky říkává studená polévka. Podle autorky květinových kuchařek Jany Vlkové je kulinárně příbuzný s řeckým jídlem tzaziki.
„Tarator je tarator a polévka je polévka,“ brání původní název svého oblíbeného jídla Jana Vlková, lektorka vaření z jedlých rostlin, „základem je salátová okurka. Já ráda přidávám šruchu zelnou, která je s okurkou chuťově příbuzná. A musí tam být brutnákové květy. Tedy nemusí, ale s nimi je tarator krásný a brutnák mu také ještě dodává další chuťovou notu.“
Autorka květinových kuchařek nabízí i variantu tzatziki: „To je spíš taková pomazánka. V tom případě doporučuji nastrouhanou okurku vymačkat a šťávu vypít.“
Tarator (studená letní polévka)
- 1 salátová okurka
- velká hrst výhonků šruchy zelné (nevykvetlé)
- 250 ml zakysané smetany nebo plnotučného jogurtu
- 1 velký stroužek česneku
- malá hrst květů mateřídoušky nebo dobromysli
- hrst květů česneku nebo pažitky podle chuti
- dostupné květy na zdobení
- mletý pepř, sůl
Listy šruchy omyjeme a osušíme v zeleninové odstředivce nebo v utěrce.
Okurku hadovku omyjeme a nastrouháme i se slupkou na hrubém struhadle.
Šruchu pokrájíme na kousky, aromatickou bylinu nadrobno.
Okurku smícháme se šruchou i nasekanými bylinkami. Přidáme česnek utřený se solí.
Smícháme se zakysanou smetanou nebo jogurtem a opepříme podle chuti.
Aranžujeme do misek a zdobíme květy (např. brutnáku a česneku kýlnatého).
Podáváme s dobrým bílým chlebem bulharského typu, příp. s lehkým bílým vínem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
