Horská služba v Krušných horách slaví 70 let, chystá den otevřených dveří

5. červen 2025

Horská služba v Krušných horách slaví sedm dekád své existence. Výročí připomene dvoudenní program 13. a 14. června, během dne otevřených dveří určeného školám i široké veřejnosti. Vyvrcholením oslav bude charitativní běh na podporu nemocného syna jednoho ze záchranářů. Více nám prozradil náčelník služby Miroslav Račko.

Založení Horské služby v Krušných horách se datuje k 25. lednu 1955. Od té doby prošla mnoha proměnami. Z původně skromného týmu se vyvinula do organizace s 16 profesionálními záchranáři a přibližně 65 dobrovolníky. Krušno-horská služba provozuje 13 stanic a díky moderním technologiím zvládá zásahy v horském terénu rychleji a efektivněji než kdy dříve.

Horská služba v Krušných horách (ilustrační foto)

Oslavy 70. výročí proběhnou ve dvou dnech. V pátek 13. června budou stanice hostit žáky středních škol v rámci dne otevřených dveří. Hlavní program pro veřejnost pak vypukne v sobotu 14. června na šesti stanovištích – Bublava, Plešivec, Klínovec, Klíny, Bouřňák a Telnice. Návštěvníci se mohou těšit na ukázky techniky, zásahů i setkání s členy Horské služby.

Benefice na podporu syna záchranáře

Speciální součástí oslav bude charitativní běh. Výnos z dobrovolného startovného bude věnován na pomoc nemocnému synovi jednoho ze členů záchranářského týmu. Běh se uskuteční na každé z vybraných stanic, trasy měří přibližně 6 až 7 kilometrů.

Organizátoři zvou širokou veřejnost – rodiče s dětmi, seniory i sportovce. Cílem akce je připomenout historii a současnost Horské služby, ale také inspirovat mladé lidi k zapojení do její činnosti.

autoři: Tereza Švecová , max
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.