Hladová zeď z dob Karla IV. byla původně široká dva metry. Dnes měří kilometr a půl
Při pohledu z vltavského nábřeží v centru Prahy směrem k Petřínu upoutá naši pozornost nejen rozhledna, ale také gotická zeď, která stoupá od Újezdu až na vrchol kopce.
Vznikla ve 14. století a původně se jmenovala Zubatá. Nechal ji postavit císař Karel IV. jako opevnění Malé strany – tehdy Menšího Města pražského. Podle pověsti panovník zaměstnal na stavbě zdi pražskou chudinu, pro kterou byla tato práce zdrojem obživy, a proto se zdi začalo říkat Hladová.
Původně byla zeď přes čtyři metry vysoká a dva metry široká. Zpevňovalo ji osm věží, které sloužily hlavně jako pozorovatelny. Následně získala zeď ještě cimbuří a ochoz, aby mohli obránci města snáz přecházet z jedné věže na druhou.
Ve zdi bylo několik bran, které dnes slouží jako průchody. I když by se při pohledu od Vltavy mohlo zdát, že zeď na vrcholu Petřína končí, není tomu tak. Pokračuje dál až ke Strahovskému klášteru a měří celkem jeden a půl kilometru.
Dnes je Hladová zeď významná památka z doby Karla IV. a nikoho by nenapadlo ji bourat. Mohou se v ní maximálně probourávat průchody nebo průjezdy. Jeden si vynutila třeba stavba petřínské lanovky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
