Goethův naučný lesopark v Chebu nabízí zábavu i poučení. Najdete ho nad vodní přehradou Skalka
V Chebu na samém západě Čech se nad vodní přehradou Skalka rozprostírá Goethův naučný lesopark. Vznikl v rámci přeshraničního projektu a stejnojmenné stezky Brána do nitra Země. Podle kronik se tu často procházel básník Johann Wolfgang von Goethe, proto nese území jeho jméno. Kromě relaxace a příjemného pobytu v přírodě nabízí mnoho zajímavých informací z oblasti geologie a historie.
„Lesopark doplňuje několik tematických tabulí. Pomyslně začíná mapou, která vám ukáže, kde stojíte a co všechno můžete v rámci projektu a stezky Brána do nitra Země najít,“ říká projektová manažerka z Městského úřadu v Chebu Miroslava Novotná Petříková.
Jedním ze zastavení v lesoparku je například litofon. Jde o zvukovou hru na kameny, kdy je možné si za pomoci kladívka vyzkoušet, jak který kámen při poklepu zní. A je možné prozkoumat i strukturu a podobu jednotlivých kamenů na jejich do hladka vybroušených řezech. „Skupina odborníků vybrala horniny, které do této oblasti patří, aby tu nebyly kameny, které byste v této lokalitě jinak nenašli,“ vysvětluje Miroslava Novotná Petříková.
Cestou lesoparkem narazíte i na dvě vyhlídky. Jedna vznikla přímo na dětském hřišti, které je koncipováno jako bludiště. Druhá se nachází o kousek dál, která byla vytvořena přímo z pohledu na vodní přehradu Skalka.
Součástí stezky Brána do nitra Země je kromě Goethova naučného lesoparku také historické centrum Chebu, Komorní Hůrka, rezervace Soos u Františkových Lázní a německý Fichtelberg, kde je návštěvnická štola. „Je to velmi zajímavé pro odborníky, například geology, ale i pro rodiny s dětmi. Pomocí naučných tabulí se jim snažíme zpříjemnit běžnou procházku a zároveň jim dát možnost, aby se něco dozvěděli,“ dodává manažerka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.