Džínové stromy a zprávy

19. květen 2003

Tentokrát přichází autor fejetonu Jiří Tomáš Blažek s gratulací. Komu přišel přát? Rozhlasu k jeho 80. narozeninám. Jeho oblibu tak trochu srovnává s oblibou modrého fenoménu - džínami.

Lze dnes zařídit, a nadnárodní krejčíci našeho džínového světa si to už zařídili, aby bavlna k výrobě látky rostla rovnou modrá. Ještě sice bavlníkům neumí nařídit, aby plodily zipy a prošité kapsy, ale možná to nebude trvat dlouho a budou se sklízet džíny i podle značek a velikostí. Džíny za sebou mají už poměrně dlouhou historii a jak to tak vypadá, ještě delší a zářivější budoucnost. Krejčíci už nemají a nebudou mít příliš prostoru k překvapením, džíny se budou šít pořád na dvě nohy a džínové sukně na jednu ženskou, ale od džínsů to nikdo ani nečeká. Je to klasika, která dospěla už do takové míry všeobecného srozumění, že džíny nosí nejenom dědové, ale i babičky. Právě tento postup při obsazovaní věkových skupin nositelů a nositelek džínsů řadí oblečení k takovým světovým uvyklostem, jakými se staly kravaty, závist, podprsenky a rozhlas.

Džíny

Osmdesát let na to rozhlasové stromy u nás měly, aby se naučily plodit to, co jejich posluchači konzumují nejraději. Vážně je to pravda, rozhlasu u nás je osmdesát let. Ve Kbelích začal vysílat, žádné plovoucí studio to tehdy pochopitelně nebylo, i když vlastně tehdy doslova při dešti plovoucí mohlo být, a také létající mohlo být a tak ten stan při vysílání rozhlasáci drželi. Osmdesát let rozhlas sklízí zprávy po celé zemi, po celém světě a z blízkého i vzdálenějšího vesmíru, bere si tu látku do střižny a šije obleky posluchačům na míru, na jejich dobrou míru.

Rozhlasové vysílání není šití džínsů, ale shodné znaky s většinovou oblibou modrého fenoménu vysílání Českého rozhlasu má habaděj. Také posluchači mají rádi zbrusu nové a čerstvé zprávy bez zbytečně nažehlených puků, ale zprávy přesně padnoucí. Vysílání bez zbytečných ozdob, ale elegantní, když je třeba, tak strohé, když je třeba, tak i trochu do zvonu vkusně rozevláté, když je třeba, tak s pravdivou patinou, když je třeba, tak s příjemnými retro odřeninami. Vždycky to ale musí být čisté; voňavá zkušenost a noblesa přesně váženého sebevědomí. Osmdesát let rozhlasu není žádný důkaz staroby. Rozhlas by se měl zbavit přebytečných kilogramů, to je pravda. Aby se nestal dýchavičným a nezačala ho bolet záda. Rozrostl se u nás v socialismu, ztloustl a demokracii se dodnes moc nedaří ohlídat ho na dietě. Ale je to v jeho zájmu, každý chlap ví dobře, kde má slabinu, ví to i rozhlas. Nikdo není dokonalý, ale posloucháte stanici, kde se o to poctivě snaží. Do dalších roků chci i já popřát. Hodně dobrých zpráv a dobré, vkusné bavlny. Nemusí to být nutně modrá bavlna a kvůli mně to nemusí být bavlna ani střelná. Pěkné narozeniny přeji a oblibu přímo džínovou.

Radiopřijímač
Spustit audio