Do těstíčka na japonskou tempuru musíte přidat led

Mladé kopřivy jsou na jaře výborným zdrojem vitamínů. Proto jsou oblíbenou surovinou autorky květinových kuchařek Jany Vlkové. Připravuje z nich nejenom špenát, ale např. i japonskou tempuru.

„Kopřivy jsou na jaře tak chutné, protože neobsahují žádné látky, které by jim dodávaly štiplavou, pikantní, nedobrou chuť. Jak potom kopřiva roste do výšky, stonek začne dřevnatět. Takže dochází ke kulinární degeneraci tím způsobem, že kopřiva začne být dřevnatá a už se nedá jíst. Na jaře jsou prostě kopřivy nejlepší,“ chválí mladé rostliny Jana Vlková, autorka květinových kuchařek a lektorka vaření z jedlých rostlin.

Zároveň vyvrací obavy z žahavosti kopřiv v jídle: „Kopřivy mají žahavé chlupy, ale ty jsou malé. Stačí byliny spařit, nebo nasekat, chlupy se polámou, žahavé látky z nich vyjdou a už vůbec nevadí."

Pravá japonská tempura

Ingredience
  • Pro 4 osoby: 1 vejce
  • 2 lžíce mouky
  • 1 lžička škrobu
  • trocha vody
  • sůl, pepř podle chuti
  • mladé kopřivy (nebo listy bršlice kozí nohy, jitrocele kopinatého apod.)
  • led do těstíčka
  • olej na smažení

Z mouky, škrobu, vajíčka a vody umícháme hladké husté těstíčko. Osolíme podle chuti.

Necháme půl hodiny odpočinout, nejlépe v lednici.

Olej na smažení rozpálíme na nejvyšší možnou teplotu (fritovací hrnec na maximum, obvykle 180 °C).

Do těstíčka přidáme trochu ledu, aby bylo co nejstudenější.

Kopřivy (bršlici, jitrocel) namáčíme v těstíčku a zprudka smažíme. Odkládáme na ubrousek, aby odkapal přebytečný tuk.

Ihned podáváme. K tradiční tempuře patří strouhaná ředkev, ale můžeme podávat i s lehkým jogurtovým dipem.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.