Chodby v Moravském krasu se v roce 1901 ocitly v hledáčku vědeckého bádání
Ač je s průzkumem propasti Macocha spojeno především jméno Karla Absolona, historie sestupů na její dno sahá daleko hlouběji do historie.
První písemné zmínky o Macoše jsou už ze 17. století a v roce 1723 je datován první prokazatelný sestup na její dno. Provedl ho Lazar Schopper, pozdější provinciál řádu Minoritů na Moravě.
Propast samotná fascinovala lidskou představivost od nepaměti. Proto jsou s ní spojeny i pověsti. Často v nich figuruje macecha, která do ní svrhne své vyvdané dítě. To se ovšem zachrání. Smrt v propasti nakonec najde naopak macecha – odtud zřejmě i název Macocha.
Absolonův sestup v roce 1901 však odstartoval skutečně vědecké bádání v systému podzemních krasových chodeb. Přesto trvalo ještě mnoho let, než byly objeveny Punkevní jeskyně, a ještě později bylo propojeno dno Macochy suchou cestou z Pustého žlebu.
Cestu ponornou říčkou Punkvou se podařilo zdolat a zpřístupnit roku 1933. Macocha sice není nejhlubší českou propastí, rozhodně je však nejznámější. A nesahá jen do hloubky, dosáhla i výšin vesmírných. Byla po ní pojmenována malá planetka putující vesmírem.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
