Chlorela měla nakrmit hladovějící svět. Čím dnes „krmí“ zákazníky její prodejci?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Chlorela

Seženete ji v podobě sušeného prášku, lisovaných tabletek nebo různých výtažků. Sladkovodní řasa chlorela patří k vyhledávaným potravinovým doplňkům, kterými lidé chtějí posílit zdraví a vyhnout se rozličným chorobám. Zázraky ale nečekejte. Závěry klinických studií nadšení některých prodejců rozhodně nekopírují.

Chlorela je jednobuněčná zelená sladkovodní řasa, která se na obalech výrobků uvádí pod jedním ze svých latinských názvů Chlorella pyrenoidosa nebo Chlorella vulgaris, což jsou dvě alternativy názvu stejného organismu.

MUDr. Miroslav Šuta

Zájem o chlorelu spadá do období po druhé světové válce, kdy se svět potýkal s nedostatkem potravin a kdy odborníci řešili otázku, jakým způsobem nasytit v té době prudce rostoucí počet obyvatel Země při omezené ploše zemědělsky využitelné půdy. Jednou ze zkoumaných možností bylo i pěstování různých vodních organismů buď ve sladkovodních nádržích, nebo v mořích.

Co se v laboratořích zdá zázračným řešením...

Američtí výzkumní zjistili, že chlorela se při dostatku slunečního záření v prohřátých mělkých nádržích rychle množí, a přitom sušená řasa obsahuje poměrně velké množství bílkoviny (až 50 % sušiny). Další laboratorní rozbory prokázaly v řase také tuky a některé vitaminy (např. vitaminy B nebo C) a minerály. Teoretické propočty ukazovaly, že případné vodní farmy pro systematické pěstování chlorely by se mohly stát zdrojem levné potraviny s dostatečným obsahem bílkovin pro miliony hladovějících.

Počátkem 50. let minulého století řada vědců předpokládala, že prášek ze sušené řasy by se v budoucnu mohl ve velkém přidávat do běžných potravin (např. mouky) a zajišťovat tak hlavně bílkoviny nezbytné pro život. Propagátoři chlorely předpovídali, že výsledky laboratorních pokusů brzy přerostou ve stavbu průmyslových farem na masové pěstování této řasy, která se údajně stane jednou z nejdůležitějších potravin na světě.

...může být v praxi tvrdým oříškem

Později se nicméně ukázalo, že pěstovat chlorelu v masovém měřítku je podstatně složitější než se z pokusů v ideálních laboratorních podmínkách zdálo. Nakonec bylo nutno přejít ze slunečního světa na umělé osvětlení a také bylo nutné vodu obohacovat oxidem uhličitým, což náklady na výrobu chlorely podstatně zvýšilo.

Chlorela je jednobuněčná zelená sladkovodní řasa

Naopak v zemědělství došlo díky vyšlechtění nových odrůd, zavedení zemědělských strojů, moderních závlahových systémů a rozšíření průmyslových hnojiv k podstatnému zvýšení výnosů. Celosvětová produkce potravin proto stačí pokrýt potřeby podstatně většího počtu obyvatel, než se v 50. letech předpokládalo.

Chlorela se dnes sice už opravdu pěstuje v průmyslových závodech, ovšem za dosti komplikovaných technických podmínek a za podstatně vyšší cenu. Proto se z ní vyrábějí převážně potravinové doplňky pro bohatší část obyvatel Země, případně slouží jako surovina pro kosmetický průmysl.

S čím prý chlorela pomůže?

Tvrzení na internetových stránkách, kde se chlorela jako potravinový doplněk prodává, vyvolávají dojem, že bez ní člověk snad ani zdravý být nemůže. Chlorela totiž údajně usnadňuje trávení, podporuje zažívání, posiluje imunitu, stabilizuje hladinu krevního cukru, upravuje hladinu cholesterolu. Kromě toho má údajně pomáhat při detoxikaci organismu, zvyšovat počet červených krvinek, „pročišťovat játra“ a trávicí soustavu, pomáhat při kožních potížích a zánětech. Někteří propagátoři chlorelu doporučují jako údajný prostředek pro zhubnutí nebo k udržení váhy, případně jako údajnou prevenci rakoviny. Ta nejfantastičtější tvrzení dokonce mluví o tom, že zastavuje nebo dokonce obrací proces stárnutí.

Bohužel zmíněná tvrzení jsou málokdy doprovázena odkazy na studie, které by nadšení podpíralo výsledky konkrétních bádání. Seriózních vědeckých studií je k dispozici poměrně málo, počet účastníků studií většinou nízký a výsledky velmi skromné. Americká společnost pro rakovinu (American Cancer Society) došla k závěru, že dostupné vědecké poznatky nepodporují tvrzení, že by chlorela byla u člověka efektivní proti rakovině nebo proti jiným chorobám.

Analýza 19 malých studií, ve kterých byly dobrovolníkům podávány doplňky obsahující chlorelu (nebo výtažek z ní), ukázala, že dlouhodobější užívání dávek vyšších než 4 gramy za den by snad mohlo u některých skupin lidí mírně ovlivnit hladinu cholesterolu nebo krevní tlak. Nicméně k prokázání efektu budou potřeba další výzkumy.

Probíhají také další menší klinické studie například u lidí s cukrovkou druhého typu nebo s nemocemi střev. Ale jednoznačné důkazy klinického účinku užívání chlorely zatím chybí.

Pozor na nežádoucí účinky a těžké kovy

Popsané nežádoucí účinky chlorely zahrnují zejména zažívací obtíže, jako jsou nevolnost, nadýmání, zvracení, průjem nebo naopak zácpa. Opatrní by měli být také lidé užívající protizánětlivé léky nebo přípravky k „ředění“ krve jako warfarin.

Výsledky laboratorních analýz zveřejněné v roce 2018 ukázaly, že potravinové doplňky s obsahem chlorely mohou výrazně přispět k příjmu některých těžkých kovů do těla. Užívání chlorely může vyčerpat zhruba třetinu přijatelné dávky arzenu. Dva z 10 testovaných výrobku by vedly k překročení přijatelné dávky hliníku a 4 z 10 testovaných potravinových doplňků by vedly k překročení přijatelné dávky olova.

autoři: Miroslav Šuta , Vladimír Šťovíček | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...