Boj za záchranu perlorodky na Šumavě pokračuje
Jedním z velmi vzácných živočichů, který se na Šumavě vyskytuje, je perlorodka říční. Ještě před několika staletími obývala snad každý horský potok nebo řeku. Dnes se však tento mlž pohybuje na tak nízkých početních stavech, že ve střední Evropě reálně hrozí jeho vyhynutí. Na Šumavě se ale tento trend snaží zvrátit.
Perlorodka říční potřebuje pro svůj dlouhý život, který v našich podmínkách může dosáhnout okolo 120 let, specifické podmínky. Základem je čistá voda, dostatek potravy, ale také čisté povodí, kde se hospodaří udržitelně, kde se nepoužívají chemikálie. Teplá Vltava je v podstatě jednou z posledních řek, která takové podmínky nabízí a kde snad perlorodka má do budoucna šanci. Správa Národního parku Šumava se už několik let snaží nízký počet perlorodek navyšovat a to díky umělému odchovu, kdy za poslední tři roky umístila do vhodných míst zhruba dva tisíce mladých jedinců.
"Provádí se monitoring míst, kam se perlorodky vysazovaly. Dělá se to velmi podrobně a můžu říci, že výsledky jsou zatím pozitivní. Někdy se dá zjistit dokonce i přírůstek, protože perlorodka má něco jako letokruhy, přirůstá v takových proužcích, a když se jí dobře daří, tak roste rychle. Takže se dá i změřit, o kolik perlorodka poporostla," vysvětluje koordinátorka projektu posílení perlorodčí populace v Teplé Vltavě Eva Zelenková ze Správy Národního parku Šumava.
Ovšem nejdůležitější zjištění v rámci takového monitoringu je početnost perlorodek, tedy kolik jedinců se udrželo v místě výsadku. Tato místa jsou velmi pečlivě vybírána a následný monitoring není nijak jednoduchý. „Po velkých vodách nebo po zimě, prostě po velkých průtocích se snažíme ověřit, jestli perlorodky jsou pořád na tom místě, jestli je jich tam dost nebo jestli se částečně odplavily. Ta místa se označují aby se k nim následně dalo dostat a kontrolují se. Je to práce velmi náročná, protože v terénu podrobně sledovat dno a rozpoznat tam jenom část těla perlorodky, která se jinak skrývá ve dně, je velmi obtížné. Ale našla se místa, kde třeba až 80 procent perlorodek sedí na místě už dva roky," dodává Eva Zelenková.
Právě to je úplně skvělá zpráva, protože potvrzuje, že řešitelé perlorodčího projektu místa výsadku vybrali správně. Tím ale práce ani celý projekt zdaleka nekončí a v nadcházejících pěti letech se budou do Teplé Vltavy vysazovat další tisíce perlorodek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
