Blatenský příkop přivádí vodu z Božího Daru do Horní Blatné. Podél něj vede naučná stezka
Na hřebeni Krušných hor, v blízkosti Božího Daru se v nadmořské výšce přes 1 000 metrů nachází ojedinělá technická památka - Blatenský příkop. Unikátní vodní dílo široké místy až dva metry bylo vybudováno v 16. století, aby přivádělo vodu od Božího Daru až k Horní Blatné vzdálené přes 12 kilometrů. Podél celého kanálu vede dnes naučná stezka
Blatenský příkop vznikl v letech 1540 až 1544. Tato národní kulturní památka dokládá obrovský um vodohospodářů v 16. století, kteří dokázali s minimálními technickými prostředky vybudovat během čtyř let technicky velmi zdařilý vodní kanál.
Hlavním posláním Blatenského příkopu bylo přivádět vodu od Božího Daru až k Horní Blatné, kde byla voda potřeba pro provoz dolů, úpraven a dalších zařízení. Přestože bylo vody v Krušných horách dostatek, nebyla vždycky tam, kde ji horníci potřebovali. Proto bylo nutné vybudovat systém, který by k nim vodu dopravil.
Vodní příkop byl místy až dva metry široký a přes metr hluboký. Po celé délce byl obedněný. Dno bylo vyskládáno z odolných dubových prken, aby příkop co nejdéle vydržel. Na jeho toku najdete dodnes celou řadu pozoruhodných technických objektů jako akvadukt, lapače splavenin, zděné propustky na křížení s cestami a podobně.
Podél celého příkopu vede dnes naučná stezka, která má celkem 23 zastavení. Na tabulích najdete převážně informace o technických vymoženostech, které byly při budování příkopu použity a na svou dobu byly až převratné. V době, kdy bylo osídlení Krušných hor minimální a v okolí existovalo jen několik málo cest, se tak jednalo skutečně o unikátní počin. Naučná stezka začíná na poslední zastávce další oblíbené krušnohorské trasy – Božídarského rašeliniště.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
