Betakaroten v tabletách? Ve studiích pohořel
Vzhledem k popularitě tzv. antioxidantů se betakarotenu před lety ujali výrobci potravinových doplňků, kteří ho nabízejí v mnoha podobách. Ruku v ruce s tím se objevují dotazy, jestli má vůbec smysl tuto látku do těla daným způsobem dostávat. Lékařských studií už je dost.
Betakaroten je chemická látka ze skupiny tzv. izoprenoidů a v lidském těle slouží hlavně jako surovina pro tvorbu vitaminu A. Proto se také betakaroten někdy označuje jako provitamin A. Kromě toho je známo, že patří mezi tzv. antioxidanty, které mohou chránit organismus před nežádoucími účinky tzv. volných radikálů.
Kde ho získává naše tělo?
Přirozeným zdrojem betakarotenu je hlavně zelenina nebo ovoce žluté, oranžové nebo červené, případně zelené barvy. Ve velkém množství ho najdeme například v mrkvi, rajčatech, meruňkách nebo ve špenátu. Ale vydatným zdrojem mohou být také sladké brambory batáty, mango, dýně nebo papája. Betakaroten je stejně jako vitamin A rozpustný v tucích, což je důležité nejen pro jeho vstřebávání v těle, ale také jako dobrý tip pro kuchaře.
Betakaroten jako prevence rakoviny?
Vzhledem k tomu, že tzv. oxidativní stres hraje významnou roli u vzniku rakoviny, zkoušeli lékaři, zda by zvýšené dávky antioxidantů jako betakaroten mohly pomoct při prevenci rakoviny nebo by zlepšily prognózu nemocných. Protože mezi skupiny nejvíce ohrožené rakovinou patří kuřáci, testovali lékaři, jestli by pravidelné dávky betakarotenu prospěly jejich zdraví. Výsledky provedených studií ale odborníky nemile překvapily. Kuřáci konzumující pilulky s betakarotenem nejen, že nebyli zdravější, ale měli dokonce vyšší riziko rakoviny plic než kontrolní skupina kuřáků. Bohužel podobné výsledky přinesly také studie u lidí pracujících s rakovinotvorným azbestem.
Několik dalších tzv. randomizovaných kontrolovaných studií neobjevilo žádný, tedy ani pozitivní, ani negativní vliv podávání doplňků s obsahem betakarotenu na celkový výskyt rakoviny ani na výskyt rakoviny prostaty, tlustého střeva a konečníku, melanomu nebo nemelanomových nádorů kůže, rakoviny prsu či rakoviny slinivky ve srovnání se sledovanými kontrolními skupinami. Tým francouzských a britských vědců, který vyhodnocoval výsledky dostupných studií, konstatoval, že „prevence rakoviny pomocí potravinových doplňků s beta-karotenem by se neměla doporučovat“.
Beta-karoten jako „éčko“ v potravinách – E160a
Kromě přirozeného výskytu hlavně v ovoci a zelenině se betakaroten do těla dostává také s průmyslově vyrobenými potravinami jako aditivum. Ve velkém ho využívá potravinářský průmysl v mnoha produktech, přičemž na obalech výrobků ho najdeme pod kódem E160a. Vzhledem ke své žlutooranžové barvě se přidává například do sýrů, margarínů, zmrzlin, jogurtů, majonéz, limonád, pudinků nebo cukrovinek. Podobně jako v případě ostatních potravinářských aditiv („éček“) byla i u něj zkoumána bezpečnost pro lidské zdraví a přijatelná denní dávka (ADI) byla Světovou zdravotnickou organizací stanovena v rozmezí 0 až 5 miligramu beta-karotenu na kilogram tělesné hmotnosti denně.
Betakaroten k prevenci nebo léčbě nemocí srdce a cév?
Nemoci srdce a cév jsou ve vyspělých zemích světa včetně České republiky nejčastější příčinou úmrtí. U nás na tyto nemoci ročně umírá zhruba polovina žen a 4 muži z 10. Není proto divu, že lékaři na celém světě hledají cesty, jak těmto nemocem předejít, včetně možnosti podávání různých vitamínů, minerálů a dalších potravinových doplňků. V květnu 2018 zveřejnil tým odborníků vedený věhlasným kanadským profesorem Davidem Jenkinsem z torontské univerzity své zhodnocení nejnovějších lékařských studií. Analýza došla k závěru, že podávání betakarotenu (ale i řady dalších potravinových doplňků s obsahem vitaminů či minerálů) nepředstavuje přínos pro zdraví a nenašla důkaz, že by snižovalo riziko vzniku kardiovaskulárních nemocí, riziko srdečního infarktu, mozkové mrtvice nebo předčasného úmrtí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
