Angínovník si podle bylinkářky Štěpánky Janoutové poradí se začínající bakteriální infekcí v krku
Rostlina pocházející z jihovýchodní Asie se u nás pěstuje jako okrasná, kvůli svým oranžovým květům podobným liliím. Pěstitelé ji často využívají i k zastavení bolestí v krku.
Angínovníku se přezdívá leopardka, protože květy mají skvrny připomínající kresbu leopardí srsti. Latinský název je Belamcanda chinensis. „Bez květu vypadá na první pohled jako kosatec, dá se s ním snadno zaměnit,“ popisuje angínovník bylinkářka a pěstitelka bylin Štěpánka Janoutová, „po odkvětu tvoří obrovské semeníky plné černých semen, která dobře klíčí, ale až po delší době.“
Při zánětu v krku se žvýká kousek listu
Jak název napovídá, angínovník zabírá u bolestí v krku především bakteriálního původu. „Šťáva z angínovníku krk dezinfikuje. K tomu slouží čerstvé listy. Přibližně 2 cm listu ustřihneme, žvýkáme maximálně půl minuty a polykáme pouze šťávu. Zbytek listu vyplivneme, protože by mohl podráždit žaludek,“ vysvětluje způsob užívání Štěpánka Janoutová, která radí toto zopakovat ještě asi 4krát během dne. Infekci v začátku prý tak spolehlivě zažehnáte. Tinktura z angínovníku upravuje hormonální nerovnováhu.
Pozor na alergickou reakci
Angínovníkovou tinkturu je také možné použít zředěnou jako kloktadlo, čímž se vyhneme možným nežádoucím účinkům v podobě přechodného znecitlivění jazyka, ústní dutiny a krku. U některých jedinců může dojít i k razantnější alergické reakci, proto s angínovníkem jen velmi opatrně. V nadměrných dávkách je toxický.
Pěstování angínovníku
Angínovník je možné pěstovat celoročně venku na zahrádce, na zimu zatahuje a je dobré ho přikrýt chvojím nebo netkanou textilií. „Není stoprocentně jisté, že nám přezimuje, ale může se to povést,“ říká pěstitelka bylin, „ale vzhledem k tomu, že krky nejvíc bolí na podzim a v zimě a listy potřebujeme čerstvé, doporučuji ho spíš jako přenosnou rostlinu.“
Na zimu angínovník dáme na světlé místo do chodby nebo pokoje s teplotou 10 až 15 °C a omezíme zálivku. Na jaře přesadíme do větší nádoby, čímž mu zajistíme prostor a nové živiny. Pokud přihnojujeme, volíme pouze hnojiva na bylinky nebo zeleninu, ve kterých nejsou těžké kovy ani jiné škodlivé látky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
![tajuplny_ostrov.jpg tajuplny_ostrov.jpg](https://vary.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/dc6840ce882ec3bac8e628bfab9f5bc9.jpg?itok=MGjKRqj7)
![](https://vary.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/6515d334428e57ce276151baa6fa5313.jpg?itok=m8R2tATO)
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.