Přírodní zahrada je návratem k zahradničení našich prababiček

2. březen 2020

Do zahradničení bez chemie se pouštějí hlavně mladé rodiny, ale postupně se k němu přiklánějí také starší generace. Důvodem je zájem o vlastní zdraví i ekologii. Přírodní zahrady preferuje zahradní architektka Jana Kadlecová, která se jim věnuje v soukromém i profesním životě.

Bez pesticidů, bez umělých hnojiv a bez rašeliny – to jsou základní podmínky pro všechny přírodní zahrady. Existují i další kritéria, která zahradu dělají zahradou přírodní, např. kompostování, využití dešťové vody nebo podpora hmyzu a drobných živočichů. Pokud neusilujete o udělení plakety Přírodní zahrada nebo Ukázková přírodní zahrada, záleží na vás, která pravidla a kolik jich budete dodržovat.

Jak třeba v poradně konstatuje jeden z posluchačů, jeho zahrada je téměř bez chemie, výjimku představuje postřik proti kadeřavosti broskvoní, na kterou podle jeho zkušenosti nic jiného nezabírá. Zahradní architektka Jana Kadlecová se využívání chemických postřiků a hnojiv vyhýbá důsledně, ústupek připouští v případě rašeliny u kyselomilných rostlin, jako jsou kanadské borůvky a některé další.

Přírodní zahradu si můžete založit jak na venkově, tak ve městě. Lze ji přizpůsobit velikosti vašeho pozemku i složení půdy. V posledních letech tyto zahrady pronikají také do veřejného prostoru, vnitrobloků nebo školních areálů.

autor: Soňa Vaicenbacherová | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.