Zvukové sprchy, projev Masaryka, vlastní moderace. Výstava Sto let je jen začátek stále vzbuzuje velký zájem a emoce
Český rozhlas tento rok slaví 100 let a speciální výstava s názvem Sto let je jen začátek vás provede celou dosavadní existencí Českého rozhlasu. Vidět tu můžete mikrofon z vůbec prvního vysílání, přijímač od Františka Křižíka nebo slyšet projev Tomáše Garriqua Masaryka. Speciální díl pořadu Alex a host jsme vysílali přímo z Národního technického muzea v Praze.
„Je to opravdu unikátní výstava, která se koná jednou za sto let. Sbírka rozhlasové technicky byla založena už v roce 1923, takže vývoj rozhlasového média sleduje úplně od začátku. Máme tady ty nejstarší věci, jako je vysílač firmy HUTH včetně originálního mikrofonu, který je dodnes funkční. Celkem je na výstavě přes 230 exponátů, z toho více než polovina různých rozhlasových přijímačů,“ říká kurátor výstavy René Melkus.
„To, že je ten mikrofon dodnes funkční, vycházelo z kvality a z vyšší technologie,“ doplňuje restaurátor Martin Hájek. „Uhlíkový prášek se používal v telefonech, byl proto dostupný a použil se i při prvních pokusech o rozhlasové vysílání. Musel jsem ho tedy vyčistit a doplnit uhlíkový prášek, který se za těch sto let nezměnil.“
„Lidé sem chodí skutečně ve velkém počtu, výstava vyvolává velké emoce. Viděl jsem dědečka s vnukem, jak mu říká ‚Podívej, na tomhle jsem to poslouchal‘,“ všímá si reakcí René Melkus. „Jsou tu věci, které znám, které i mě provázely takřka půl století,“ svěřuje se Martin Hájek.
Impozantní rozměry tehdejších přijímačů
Výstava je rozdělena do sedmi období. „Hodně prostoru je věnováno 30. létům, kdy se hledala forma přijímače. I ty přístroje pro vysílání byly mnohdy impozantních rozměrů, takže zabírají podstatnou část výstavního sálu. Některým se třeba říká rakvičky. Podle toho, že ten přístroj vypadá skutečně jako rakev a i se tak otevírá,“ popisuje René Melkus.
K vidění je původní mixážní stůl, z kterého se vysílalo, dobové fotografie, znělkostroj nebo přijímač, který věnoval v roce 1939 osobně inženýr František Křižík. „Je to dvoulampovka, kterou vyráběla jeho továrna. Před svým úmrtím se rozhodl, že část předmětů předá muzeu a my díky tomu je můžeme nabídnout návštěvníkům k nahlédnutí,“ je potěšen René Melkus.
„Co se týká rozhlasových přijímačů, tady bohužel platí zásada, že když se přijímač neprovozuje, tak prostě zchátrá. Dostane se do něj vlhkost, proto většina exponátů už je nefunkčních,“ konstatuje Martin Hájek. Přesto je k dispozici jeden funkční přijímač vystavený v plexiskle, který má obnaženou mechaniku a návštěvník si může vyzkoušet, co se v takovém přijímači odehrává. Může třeba přepnout vlnové rozsahy nebo nastavit hlasitost.
Zvukové sprchy jsou osvěžující
Výstava je celkově velice interaktivní. Dalším lákadlem jsou zvukové sprchy. Jsou to místa, kde si návštěvník stoupne před monitor a může si spustit daný záznam díky reproduktorům nad jeho hlavou. „Je to taková osvěžující záležitost výstavy. Záznamy se v té době nahrávaly na gramofonové desky. Jako vůbec první záznam je projev pana Masaryka, který je tady k dispozici,“ říká kurátor Melkus.
Můžete si tu zkusit nahrát vlastní rozhlasovou hru nebo vyzkoušet moderování zpráv. „O moderaci je skutečně velký zájem. Vidíme, že lidé skutečně do té rozhlasové kukaně velice rádi vstupují a hrají si s počítačem, který umožňuje nahrávat a hrát si se zvukem.“
Do kdy můžete výstavu navštívit?
Nedávno vyšel také katalog k výstavě, který připravovali s archivářem Českého rozhlasu Tomášem Pánkem. Najdete tu vyfotografované všechny exponáty. Výstava je k vidění do konce roku, do 31. prosince 2023.
Jak dlouho trvaly přípravy takto propracované výstavy? Kdo všechno zapůjčil exponáty? Co překvapilo restaurátory a povedlo se všechno opravit? Jak se vyvíjel design a jaké byly požadavky Tesly? Poslechněte si v pořadu Alex a host.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.