Znáte slovo útek? Pozor, háček se nám nikam neztratil
Není to žádný překlep. Nejedná se o útěk ani o útok. Slovo, které nám vysvětlí Martin Prošek z Ústavu pro jazyk český, zní skutečně útek.
Je to slovo z oblasti textilního průmyslu, užívá se konkrétně v souvislosti s tkaním a označuje nitě procházející napříč osnovou a tvořící základ tkaniny po její šířce. Ale vysvětlíme si to názorněji, a to podle knihy Čína – země hedvábí, kde je to hezky popsáno: při tkaní se navzájem proplétají a kříží dvě soustavy nití, osnova a útek. Podélné osnovní nitě je nutné zdvihnout, aby se utvořila mezera, tak zvaný prošlup, kudy se protahuje příčně vedená útková nit. Při každém protažení útku se zvedají jiné osnovní nitě.
Z jazykového hlediska můžeme ještě pro zajímavost dodat, že útek se osnovními nitěmi protahuje pomocí člunku, kterému se jinak také říká brdo. Každopádně platí, že tkaní už dnes není běžná záležitost, kterou bychom vídali v domácnostech, jak tomu bývalo v minulosti, takže slovo útek je známo už jen pracovníkům textilního průmyslu nebo zájemcům o tuto oblast. Dalo by se říct, že se dnes jeho užití omezuje vlastně na odbornou sféru.
Útek je slovo utvořené obdobně jako jiná podstatná jména utvořená od sloves a označující výsledky činnosti. Útek je to, co vzniklo tkaním, úpis je výsledek toho, že se někdo upíše, a podobně je to se slovy nákyp, dovoz, otlak, výmol, obrys a s řadou dalších. Přidáme ještě praktickou pravopisnou poznámku, že také v těch pádech, kde se vypouští -e-, se píše t; máme na mysli tvary bez útku, k útku, s útkem apod. V podobných případech uživatelé češtiny často váhají, jak se takový tvar správně píše.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.