Zelenohorská jednota si dala za cíl posílit vliv katolíků. Strany se ale nedohodly a v zemi vypukly česko-uherské války
Za vlády krále Jiřího z Poděbrad, který pocházel z husitsky orientovaného panského rodu, byli katolíci v našich zemích v oslabení. Proto se v roce 1465 na zámku Zelená hora, nedaleko západočeského Nepomuku, sešlo šestnáct příslušníků českých katolických panských rodů a dohodli se na spolupráci směrované proti takzvanému králi dvojího lidu, nebo také králi husitů.
Vůdcem této opozice byl Zdeněk Konopišťský ze Šternberka a k zelenohorské jednotě se přidala i města Plzeň, Brno, Jihlava a Znojmo. Český král Jiří z Poděbrad se pokoušel s těmito pány vyjednávat, avšak marně.
Katolíkům se podařilo přiklonit na svou stranu uherského krále Matyáše Korvína a v zemi vypukly česko-uherské války. Ty se dotkly zejména Moravy a Slezska a skončily hrozbou roztržení zemí Koruny České, k čemuž ale nakonec naštěstí nedošlo.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
