Ze zámku Brandýs nad Labem se můžete vydat po stopách Rudolfa II.
Římský císař Rudolf II. Habsburský byl vyhlášeným milovníkem umění, ale také zahrad a lovu. Své státnické povinnosti přenesl na Pražský hrad. Pro kratochvíle a jako letní sídlo a hlavní mimopražské sídlo naopak zvolil Brandýs nad Labem, který povýšil na královské komorní město.
V Brandýse pobýval po celou dobu své vlády, naposledy rok před smrtí. Brandýs nad Labem za Rudolfa II. doslova vzkvétal, stejně tak Lysá nad Labem a Benátky nad Jizerou, které do císařova „komorního panství“ patřily. Právě ze zámku v Brandýse nad Labem se můžete vydat po nové Naučné stezce „Krajinou Rudolfa II.“.
Vznikla díky spolupráci mezi městy Lysá nad Labem, Brandýs nad Labem a Benátky nad Jizerou. Jak napovídá název, stezka vás zavede na císařova oblíbená místa, ale také po stopách císařových předchůdců i následovníků, kteří svými počiny krajinu mezi Labem a Jizerou dotvářeli.
Stezka začíná na zámku v Brandýse a vede přes bývalé rudolfínské panství
Výlet je potřeba si dobře naplánovat. Stezka je totiž dlouhá 65 km a vede z Brandýsa nad Labem přes Lysou nad Labem do Benátek nad Jizerou po levé straně toku řeky Jizery a zpět do Brandýsa nad Labem po pravé straně toku řeky. Provede Vás nejen zámeckými zahradami, ale také dalšími 17 zastaveními, kde se z informačních tabulí dozvíte řadu zajímavostí o historii i o přírodě Polabského kraje. Informační tabule jsou navíc doplněny rytinami, historickými mapami, obrazy a plány.
Rudolf II. byl nejen milovníkem umění, ale také lovu a zahrad
Zahrada v Brandýse nad Labem byla v době Rudolfa II. jednou z nejkrásnějších evropských zahrad. Svojí architekturou i tím, co na ní rostlo, byla rovnocenná zahradě Pražského hradu, byla dílem dvorských umělců a zahradníků, měla výstavné pavilony, kašny, voliéry. Dodnes se zachovala její 3 patra, ale z původních renesančních staveb přežila ničení třicetileté války pouze balustráda, dílo florentského architekta Giovanna Gargioliho a kamenického mistra Antonia Brocca.
Bohuslav Balbín popisuje, jak Rudolf II. vlastníma rukama okopával a plel cizokrajné rostliny. Naučná stezka vás provede po všech zahradách zámků původního Rudolfovského komorního panství a dostanete se i na místa, kde už můžeme pouze vzpomínat. Jednou ze zastávek je například i zámek Opočín, renesanční lovecký zámeček, který už zmizel počátkem baroka, takže dnes existuje pouze v archeologických nálezech. Leží v oblasti oblíbeného Rudolfova loveckého revíru.
Z bývalých rudolfínských rozlehlých lesů, kam slavný císař jezdíval lovit, jsou už dnes pouze malé zbytky a oázy. Přesto tu na nás dýchne „genius loci“.
Cestou zavzpomínáme i na Rudolfa coby milovníka umění. Například na zámku v Benátkách nad Jizerou pobýval jako vzácný host Tycho Brahe a dodnes si tu můžete na zámku prohlédnout jeho pracovnu i tzv. „benátecký poledník“.
Poznáte ale také krásnou přírodu Polabského kraje. Po cestě napříč Krajinou Rudolfa II. se můžete vydat i s dětmi. Části trasy vedou po silnici, části po zpevněných komunikacích, místy lesní cesta nebo pěšina.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Politoložka Smejkalová o české levici: Neustále bojuje o legitimitu své existence, je těžké se prosadit
-
Paříž prý kvůli olympiádě odváží z centra migranty a bezdomovce. ‚Je to dobrovolné,‘ brání se úřady
-
‚Nemůžu dostat úsměv z tváře.‘ Seemanová v rozplavbě vylepšila český rekord na sto metrů motýlek
-
Jak se chovat ve vedrech? ‚Hodně pít, nepřejídat se a zůstat ve stínu,‘ radí lékař