Zdeněk Rytíř by slavil osmdesátiny

Alenka v říši divů, Částečné zatmění srdce, Zůstanu svůj, Dynamit, Bon soir, Mademoiselle Paris, Všichni jsou už v Mexiku, Báječná ženská a tak bychom mohli pokračovat ještě hodně dlouho. Co text, to hit. Jejich autor se jmenoval Zdeněk Rytíř a původně byl muzikantem, hrál na několik nástrojů, hlavně na baskytaru.

S prvními texty to zkusil už na začátku 60. let, kdy byl členem několika skupin a v roce 1971 se stal textařem profesionálním. Stal se jedním z nejlepších. Zdeněk Rytíř se vyhýbal novinářům, takže o něm veřejnost po celý jeho život téměř nic nevěděla. Nevěděla, že kouří 80 cigaret denně a že když psal texty, mohlo jich jeho plícemi prolétnout klidně i sto. Texty dával na poslední chvíli a nebyly výjimkou ani ty, které diktoval do telefonu už přímo nahrávajícímu zpěvákovi, jako třeba do Francie Lence Filipové verše písně Zamilovaná.

Na Ochranném svazu autorském je evidováno přes tisíc textů Zdeňka Rytíře. Patřil mezi nejlepší, nejplodnější a nejúspěšnější textaře v České republice. In memoriam byl Zdeněk Rytíř, autor takových textů jako Zvonky štěstí, Okno mé lásky, Poslední kovboj, Nechte zvony znít, Dům č. 5 a mnoha dalších zapsán do Zlatého fondu Ochranného svazu autorského. Jeho textařská šíře je obdivuhodná, od rocku přes šansony až po country.

Pro Michala Tučného napsal mnoho hitů a byl jeho oporou při vzniku skupiny Tučňáci. Podmínkou jeho spolupráce prý bylo, že Michal Tučný nebude pít. Často spolu jezdili na Michalovu chalupu do jihočeských Hoštic. Trávili tam spoustu času.