Výroba replik barokních relikviářů je pro Petra Ferczadiho koníčkem a relaxací

Výstava Kult svatých těl|foto:Gallery Vetengl

Broušené skleněné kameny, drátky, brokát, metalické nitě, kovové folie. To jsou materiály, kterými zdravotní laborant ústavu patologie a bývalý průvodce na hradech a zámcích zdobí a vyšívá roucha svých svatých. „Snažím se vytvořit díla, která se podobají skutečným relikviářům. K nám nejblíže takové najdeme v klášteře Plasy a v bavorském klášteře Waldsassen. Jde o poměrně složitou, velmi jemnou a časově náročnou práci, první exponát jsem tvořil 1200 hodin,“ vypráví Petr Ferczadi. Kolik času mu zabrala výroba celého zdobeného kostlivce? A jak získává repliky koster nebo jejich částí?

Tvoření pomocí nejrůznějších výtvarných technik je koníčkem Reginy Hudcové z Tachova. Ráda vyrábí dekorace do bytu, ale i pěkné věci s praktickým využitím. Patří mezi ně zdobené mušle, které slouží jako miska na odkládání šperků. Jak mušle zdobí, paní Regina předvedla Martině Sihelské.

Praktické nahřívací polštářky plněné přírodními materiály nejsou zrovna levnou záležitostí. Přitom není nic jednoduššího, než si takový polštářek ušít doma. Návod máme od Natálie Mayerové, vedoucí Sociálně terapeutické dílny Exodus v Plzni.

Zveme např. na zahájení zlatokopecké sezóny 27. 4. v Muzeu minerálů Velhartice, na seminář Včelín jako lázně 1. 5. v penzionu Na sluníčku Mariánská v Jáchymově a na výstavu fotografií Jana Ságla Zahradní partitury do 28. 4. v Galerii umění Karlovy Vary.

Václav Vodalev z Plzně už 26 let sbírá minerály. Jedním z jeho nejoblíbenějších je křišťál, kterému říká zkamenělá voda. Věří v jejich údajné léčivé účinky, proto si z nich vyrábí harmonizéry.

Čím krmit slepice, aby dobře nesly? Dotaz nám poslal posluchač Petr z Domažlicka. Odpověď přichází z Klatovska, od farmáře Josefa Tesky. Podle něj je nutné krmení uzpůsobit plemenu a především věku slepic.