Vyjádření velkého množství

3. únor 2014

V dnešním jazykovém koutku si ukážeme, že čeština dokáže být dost vynalézavá i záludná, pokud jde o vyjadřování velkého množství něčeho.

Nejméně překvapivé bude pro posluchače to, že velké množství se v češtině dá vyjádřit pomocí určitých číslovek, např. tisíce lidí dbají o své zdraví, miliony dětí na celém světě mají rády pohádky apod. Číhá tu ale drobná záludnost u shody podmětu s přísudkem – pokud se k podmětu s číslovkou odkazuje v souvětí s vedlejší větou, máme dvě možnosti řešení. Např. v souvětí tisíce lidí se shromáždily, aby uctily výročí osvobození musíme v hlavní větě tisíce lidí se shromáždily napsat shromáždily podle podmětu tisíce, ale ve vedlejší větě aby uctily výročí osvobození už můžeme napsat uctily – podle „tisíců“ nebo uctili podle lidé.

V čem spočívá ta vynalézavost češtiny při vyjadřování množství?

Při pozornějším zaměření na jazykové vyjadřování si i laik může snadno všimnout, kolik máme v češtině přenesených obratů vyjadřujících velké množství něčeho. Řekne se např. mám na stole hory žádostí k vyřízení nebo v obchodě byla hrůza lidí, Petr má mraky přátel, napadly tuny sněhu, v lese bylo šest půlek hub, maminka napekla hromady cukroví, tato kniha vydá za stohy jiných, Jakub má hafo ctitelek, představíme vám přehršle výukových aplikací apod.

To je opravdu pěkná kupa množstevních obratů, jak vlastně vznikají?

U některých je důvod přenesení nasnadě. Když se „číslovkou“ stanou mraky, hory nebo stohy, není to překvapivé, protože všechny tyto výrazy pojmenovávají něco, co se obvykle vyskytuje ve velkém množství; velký soubor nebo něco velmi mohutného, takže k přenesení na mraky lidí, hory dokumentů apod. je jen krůček. Nejistá je motivace vyjádření byla tam hrůza lidí nebo v lese bylo šest půlek hub.

Co takové „hafo“ nebo „přehršel“?

Ty jsou zajímavé. U nich je totiž vyjádření velkého množství vlastně dokonce nepatřičné, protože od původu vyjadřují malé množství. Hafo je z německého handvoll, což označuje množství, které by se vešlo do hrsti, a totéž platí pro přehršel. Původní význam se ale postupně vytratil, zastřel se a dnes oba tyto výrazy užívají pro vyjádření synonymní s neurčitými číslovkami, jako je třeba spousta.

Jaký význam vlastně má právě ta „spousta“?

Slovo spousta souvisí se slovesem spustit se a znamená „co se spustilo“ – např. velké množství vody, sněhu apod. Takže spousta je pro vyjádření velkého množství patřičná i historicky.

autoři: Stanislav Jurík , Martin Prošek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.