Výhledy ze šumavského Poledníku vás ohromí

15. červen 2021

Vystoupat na vrchol nějakého kopce nebo hory, rozhlédnout se po okolí a získat tak možná i trochu nadhled nad svými běžnými každodenními starostmi. I takový vliv na nás můžou mít výhledy do krajiny. A co teprve, když je to výhled z rozhledny. Některé jsou nové, téměř neznámé, jiné už se staly doslova ikonickými. Třeba právě ta, která stojí na Poledníku na Šumavě.

„Od roku 1968 do roku 1989 zde sídlily průzkumné oddíly Československé armády. Poledník měl krycí název Topas a v dnešní rozhledně byly umístěny radiostanice určené k sledování leteckého a pozemního provozu v sousedním Německu a zároveň odposlechová stanice a rušička televizního a radiového signálu vysílačů umístněných za hranicemi,“ uvedla vedoucí informačních a environmentálních středisek Národního parku Šumava Martina Kučerová.

Kdysi rozlehlý vojenský areál se skládal z několika objektů. „Byla tady například půlkruhová hala, kde byla umístěna technika, dále provozní budova spojená s věží, kuchyně, ložnice nebo kanceláře,“ doplnila Martina Kučerová s tím, že dříve měl areál spíše hranatý vzhled. Do dnešní půlkulaté podoby byl přebudován v osmdesátých letech minulého století.

Budova mnoho let chátrala

Tato vojenská kapitola Poledníku se psala do roku 1989. Po tom armáda areál opustila a ten postupně chátral až do roku 1997, kdy ho odkoupila Správa Národního parku Šumava. Potom došlo k velké rozsáhlé rekonstrukci, kdy okolní stavby byly zbourány a věž byla upravena jako rozhledna. Ta návštěvníkům následně sloužila dalších 22 let až do loňského srpna, kdy začala její další rekonstrukce.

„Firma teď dělá stavbu lešení kolem věže. Až nahoru do těch 37 metrů se bude obkládat fasáda. A stavební úpravy se dělají i uvnitř. Opravovat se budou i omítky, schodiště nebo střecha,“ řekl Ladislav Kočí z investičního oddělení Národního parku Šumava

Rekonstrukce přijde zhruba na deset milionů korun bez DPH a podle projektantky Jany Furišové byla už potřeba. „Je to kvůli extrémním povětrnostním podmínkám, kterým je rozhledna vystavená. Jsme ve výšce 1315 metrů. Každým rokem je vidět, jak dochází k dalším a dalším poškozováním. Nově to bude obložené fasádními deskami v přírodním odstínu. Půlkruhové sklolaminátové segmenty zůstanou zachovány. Na cokoliv jsme během oprav sáhli, tak bylo jinak, protože k tomu nebyla zachována projektová dokumentace. Není nic pravoúhlého a problémem je i to, že tu není žádná infrastruktura. Veškeré elektro musí zajistit akumulátor a i voda se musí dovážet,“ doplnila projektantka.

Do infocentra už nebudete muset šlapat přes dvě stovky schodů

Jednou ze změn, jež na návštěvníky po znovuotevření rozhledny čeká, je počet osob, který smí být v jeden čas na věži rozhledny. Kvůli protipožární bezpečnosti se tak nahoru dostane maximálně deset lidí. Další novinky představila Martina Kučerová. „Informační středisko bude v dolní části, což bude velká výhoda. Dříve totiž museli návštěvníci nejprve ujít asi dvě stě schodů. V přízemí se současně dozví, kolik lidí je nahoře na rozhledně a jestli mohou vstoupit. Expozice informačního střediska budou samozřejmě zaměřené na poledník. Rádi bychom tu představili historii objektu,“ uvedla.

Na Poledníku se bude pracovat celé léto a rozhledna, její okolí včetně nouzového nocoviště jsou uzavřené. Správci NP Šumava turistům aktuálně doporučuj, aby si zvolili jiné cíle. Pokud vše půjde podle plánu, mohla by se rozhledna návštěvníkům znovu otevřít v září letošního roku.

autoři: Jitka Englová , jik | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.