Vrch Plešivec je přezdíván Olympem Brd. Nabízí tajuplné příběhy i krásné výhledy do kraje
Vrch Plešivec v Brdské vrchovině se tyčí do nadmořské výšky 654 metrů nedaleko městyse Jince. Turisté se na něj vydávají jak kvůli nezaměnitelným výhledům, tak pro jeho mystičnost. Podle pověstí se něm objevil drak i ďábel a konat se tam měly i slety čarodějnic.
Podle vedoucího Muzea Středních Brd ve Strašicích Tomáše Makaje jde ale v první řadě o důležitou archeologickou lokalitu: „Už z dob pravěku zde bylo učiněno velké množství nálezů. V mladší a pozdní době bronzové se tady slévaly kovy a bylo tu objeveno velké množství pokladů. Zajímavá je i vrcholová partie přezdívaná Fabiánova zahrádka. Měl o ni totiž pečovat Fabián, vládce Brd.“
Plešivec nabízí turistům mnoho zajímavých míst, která cestou na vrchol mohou navštívit. Mezi ně patří například studánka Živá voda, Krkavčí skály, Smaragdové jezírko, viklan či Čertova kazatelna s nádherným výhledem do kraje.
Vrch je také opředen mnoha pověstmi a bývá spojován s několika nadpřirozenými bytostmi. „Patří mezi ně třeba ďábel, který měl působit v oblasti Čertovy kazatelny. Dále se říká, že sem zalétával drak a měly se zde konat slety čarodějnic. Čarodějnice se prý objevovaly i v nedaleké Felbabce. Možná staré ohně hořící na Plešivci připomínaly slety čarodějnic,“ zamýšlí se vedoucí muzea.
Smaragdové jezírko a Hadí královna
O Smaragdovém jezírku se zase vypráví, že se v něm ukrývá Hadí královna. Ta se zjevuje náhodným kolemjdoucím v podobě naříkající panny se smaragdovýma očima. „Říká se, že kdo jí podlehne, s tím je konec. Vy ale ve skutečnosti nemusíte mít strach, protože jezírko je pouze zatopený středověký lom, který vytvořili kameníci z nedaleké zaniklé vsi jménem Roudnička.“
Studánka U Eliščiny cesty kromě dalších ukazatelů napoví, že se blížíme k mystickému viklanu. „Ještě v 19. století měl údajně viklan fungovat, bylo možné s ním hýbat. Říká se, že po úderu blesku se viklan přestal viklat. Toto místo bylo vždy bráno jako pohanské obětiště. Viklan je přírodní záležitost, kterou může člověk případně upravit. Dříve sloužil jak k věštění, tak vnímání okolního světa,“ vysvětluje Tomáš Makaj.
Z vrcholu Plešivce si užijete i nezapomenutelné výhledy do kraje. „Vidíme odtud nejen Jinecké hřebeny, jako třeba vrch Koníček, který má magické číslo nadmořské výšky, tedy 666,6 metru, ale vidíme také Tok, tedy nejvyšší vrchol Brd, dále vrcholy Radeč, Bílou skálu u Strašic nebo Beran a Beranec,“ popisuje některé z výhledů Tomáš Makaj.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
