Vojáci zbourali zámeček Debrník v říjnu 1989. Škoda! Šumava mohla mít krásnou barokní památku

27. únor 2025 12:00

Největší audioportál na českém internetu

Původní podoba zámku Debrník | Foto: Jan Dvořák

Na zámek Debrník u Alžbětína můžeme už jen vzpomínat

Alžbětínem projíždí každý, kdo míří do Německa směrem na Zwiesel, Regen a dále do Deggendorfu nebo Pasova. Ale tak daleko nepojedeme, zastavíme se jen asi kilometr východně od Alžbětína v místě zvaném Debrník.

Celá historie tohoto území, tak jak ji známe dnes, se začala psát v roce v roce 1774 kdy zdejší sklářskou huť na výrobu zrcadel s pozemky koupil Johann Georg Hafenbrändl - otec Marie Elisabethy. O 5 let později zde nechala Marie Elisabetha postavit zámek i s kaplí Blahoslavené Panny Marie. A nutno říci, že to nebyl nějaký drobný zámeček, ale opravdu velká budova, která reprezentovala bohatství celé rodiny.

Jednalo se o patrovou, obdélníkovou budovu, krytou mansardovou střechou. V severním průčelí se vyjímal patrový nástavec s arkýřem zakončeným osmibokou věžičkou s cibulovitou bání. Samozřejmě, že uvnitř zámku bylo mnoho komnat a to až do roku 1945, kdy si zámek uzmuli komunisté a dali ho do služeb vojákům pohraniční stráže. Komnaty se změnili v kanceláře, ubykace a učebny.

Přitom zámek a hlavně zámecká kaple Blahoslavené Panny Marie byly v době vzniku vyzdobeny skleněnými výrobky z hafenbrandlovských skláren. Nejcennější ovšem byla skleněná rakev, ve které byly uloženy ostatky svatého Konstantina. Tu prý zakoupila Marie Elisabetha v Římě za 35 000 zlatých. To vše se ale ztratilo v běhu času, kdy zámek přecházel z jedněch rukou do druhých.

Zámek sloužil pohraničníkům až do 80. let. Jen nadohled od něj vojáci vybudovali rozlehlý komplex kasáren. Historickou budovu už nepotřebovali a tak ji v říjnu roku 1989 vyhodili do povětří. Zbylo tu po ní jen prázdné místo na křižovatce, kamenná kašna a zbytky podzemní chodby. Tu nechala vyhloubit už Marie Elisabetha a vedla přes hranice až do Bavorské Rudy.

Co tu ale zůstalo je úžasný Zámecký les. Přirozený, bezzásahový kus národního parku Šumava, ve kterém mykologové objevili řadu velmi vzácných hub.

autoři: Jan Dvořák , iko