Vesmírný odkaz krásných, bezstarostných časů v Pardubicích
Napsat, že se jedná o hvězdárnu s vůní perníku, by bylo nejen jednoduché, ale především krátkozraké. V kopuli na vrcholu Domu dětí a mládeže, který najdete nedaleko centra Pardubic, se totiž otisk duch skutečného „Járy Cimrmana”. Ostatně po něm nese i jméno. Hvězdárna barona Artura Krause.
Baron byl výrazná osobnost Pardubic, gentleman a skutečný aristokrat. Doslova hltal všechny tehdejší novinky, které se valily z celého světa. Jako jeden z prvních měl řidičák na velocipéd, nechal přeložit do češtiny pravidla tenisu (a hned uspořádal i turnaj), lyžoval, vlastnil jednu z prvních radiostanic v monarchii, založil fotografický spolek (ale všechny své portréty pečlivě ničil), a když neuspěl se stavbou ornitoptéry, podporoval aktivity Jana Kašpara.
Díky zázemí svého otce, který byl úspěšným podnikatelem a také starostou města, mohl studovat u významného francouzského popularizátora astronomie Camilla Flammariona. První pozorovatelnu si zřídil už v roce 1895 na „hlásce“ pardubického zámku. Ta mu ale nestačila, takže v roce 1912 své dalekohledy postavil na terasu ve vlastním domě na tzv. „Na Staré poště“.
Byla to skutečná Lidová hvězdárna v Pardubicích, jak zněl oficiální název. První v českých zemí, jedna z prvních v Rakousku-Uhersku. Kromě odborných pozorování, především Slunce, se zde věnoval popularizaci vědy. Doslova otevřel okna vesmíru dokořán tisícům pozemšťanů.
Díky aristokratickému titulu se zasloužil o schválení stanov České astronomické společnosti C. a k. místodržitelstvím. Ještě důležitější ale bylo, že spolu s oddanou asistentkou vybudoval v českých zemích jedinečnou síť skoro dvou tisíc korespondentů, kteří mu zasílali zprávy o dění na nebi, a on jim nejen odpovídal, ale také daroval nejrůznější publikace, včetně jeho autorských. Bezesporu tak ovlivnil tisíce, možná i desetitisíce kosmoplavců. Kdoví, kolik z nich se později vydalo na astronomickou dráhu, nebo se stalo významnými vědci či techniky nebo jen zvídavými lidmi?
Bohužel po smrti Artura Krause se od roku 1930 jeho odkaz začal rychle vytrácet. Síť pozorovatelů se rozpadla, rodina neměla zájem svatostánek bohyně Uránie dál provozovat.
Dnes existenci první Lidové hvězdárny připomíná jen nenápadná pamětní deska na domě Třídy Míru číslo 62. Některé jeho deníky jsou uchovány v archivu muzea na místním zámku, největší dalekohled o průměru objektivu 16 centimetrů je naštěstí dodnes v provozu na Hvězdárně v Úpici, kde stále slouží místním i přespolním pozorovatelům.
VÍTE, ŽE...
- Krausovo jméno nese planetka (7 171) Arthurkraus, kterou objevil Antonín Mrkos na hvězdárně Kleť dne 13. ledna 1988. Pohybuje se mezi Marsem a Jupiterem a má velikost zhruba srovnatelnou jako Pardubice.
- Jelikož podle tehdejších předpisů musel mít každý pilot „ředitele letů“, stal se jím pro Jana Kašpara právě Artur Kraus. Jan Kašpar v roce 1911 za hodinu a půl absolvoval 121 kilometrů vzduchem z Pardubic do pražské Chuchle.
- Artur Kraus se zabýval pokusy s letadlem s mávavými křídly poháněným lidskou silou. První model ornitoptéry postavil na pardubickém zámku. Jelikož neprošla dveřmi, musel probourat zeď, a následně vyskočit do hradního příkopu. Vyvázl bez zranění, protože křídla fungovala jako padák.
- Otec Artura Krause byl „obyčejný“ poštmistr. Aristokratický titul získal díky strýci Alfrédu Krausovi, místodržiteli českého království. Jelikož byl bezdětný, vyžádal si baronský titul i pro rodinu svého bratra. Artur Kraus si na svém titulu později velmi zakládal a po vzniku Československa se s jeho oficiální ztrátou smířil jen stěží.
Prapor vztyčený a odkaz založený Arturem Krausem dnes nese hvězdárna, kterou najdete na střeše Domu dětí a mládeže Alfa Pardubice. Po různých peripetiích na počátku 90. let minulého století je v provozu od roku 1992 dodnes. Pod otáčivou kopulí se nachází jeden z největších, veřejně přístupných astronomických dalekohledů v České republice s objektivem o průměru 45 centimetrů. Obří přístroj doplňuje chromosférický dalekohled pro pozorování Slunce, stejně jako řada menších přístrojů. Jakkoli i tuhle pozorovatelnu dusí čepice světelného znečištění, můžete se do pardubické hvězdárny vydat několikrát týdně.
KAM NA VÝLET
- Planetární stezka v Proseči u Skutče
Je modelem Sluneční soustavy v měřítku je 1 : 1 000 000 000. Začátek najdete u obecní knihovny. Stezka měří 6 km a tvoří ji 11 zastavení.
- Sluneční hodiny v Kladrubech nad Labem
Na zámku, jeho součástí je nejstarší hřebčín na světě založený roku 1552, který se specializuje na chov „Starokladrubské rasy“, jediné určené výhradně pro ceremoniální účely panovnických dvorů, najdete dvoje krásné sluneční hodiny z roku 1724. Chronogram na jedné z nich praví „Pevný statečností a bezpečný stálostí“, na druhých „Přemýšlel moudrý o minulosti a na mysli měl věčnost“.
- Odranec u Věcova
Nenápadná cedulka na stromě připomíná, že kolem čtvrté hodiny odpoledne 11. června 1619 několik meteoritů, největší kus měl 8,5 kilogramu. Všechny nalezené exempláře byly předány majiteli panství Vilému Dubskému, později se bohužel ztratily.
- Zdeněk Kopal v Litomyšli
Na ulici Havlíčková (Komenského náměstí 1044), v místech již neexistujícího rodného domku, stojí originální památník Zdeňka Kopala. Zdeněk Kopal (1914–1993) významně přispěl k pochopení přenosu hmoty mezi těsnými dvojhvězdami, nepopíratelné zásluhy má i v oblasti numerické matematiky a při fotografickém průzkumu Měsíce pro program Apollo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.