Velikonoční šlehání děvčat považují v Evropě za barbarský zvyk
S kurátorkou Národopisného muzea Plzeňska paní Janou Slámovou jsem si povídali o Velikonocích. Začali jsme postní dobou a přes takzvaný velikonoční oktáv jsem se dostali až k velikonočnímu pondělí a tradičnímu zvyku, kdy chlapci s pomlázkami obcházejí děvčata. A představte si, že tento starý krásný zvyk považují někteří lidé v evropských zemích za barbarský a vůči ženám surový.
Velikonocům předchází čtyřicetidenní postní doba, při které se nejedlo maso a nesmělo se dokonce ani mastit sádlem. Postní doba přinášela řadu zvyků. Vynášení zimy, přinášení líta a nebo také domlouvání sňatků. V období půstu se svatby konat nesměly, tak se alespoň domlouvaly.
Nevěřící lidé slaví Velikonoce pouze dva dny - Velikonoční neděle a pondělí, pro křesťany začínají Velikonoce už ale zeleným čtvrtkem. Konají se speciální bohoslužby, které vrcholí sobotními vigiliemi, což je bohoslužba, která se koná v sobotu pozdě večer. Po ní už definitivně končí půst a nastává doba hojnosti. Poslechněte si v rozhovoru co je to například sobotní Slavnost světel.
Mezi velikonoční symboly a tradiční pokrmy patří samozřejmě beránek, bochánky, nádivka a vajíčka. Proč se vejce začala zdobit, proč se nádivce říkalo hlavička a kdo nosí dětem nadílku - beránek nebo zajíček? To všechno uslyšíte v rozhovoru, který připravila Iva Kokešová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
