V ženském koncentračním táboře ve Svatavě se křižovaly trasy pochodů smrti

Většina evakuačních transportů zajatých žen se konala v noci nebo brzy ráno, aby pokud možno unikly pozornosti místních obyvatel. „Pokud nebylo zbytí, tak vlastně šli přes centra obcí a měst, ale jinak se snažili opravdu přes lesní cesty, pěšiny a tak dále,“ říká historik Vladimír Bružeňák. Ženy, které nestačily, bývaly bez milosti zastřeleny.

Pochodů smrti vedoucích ze Svatavy a do ní bylo podle Bružeňáka hned několik: „Svatava byla takovým centrálním místem, kudy procházely pochody smrti, potom v té závěrečné fázi války. Oni tady neměli zůstat samozřejmě, mělo to být takové centrální jakoby shromaždiště. Potom řada z nich pokračovala směrem do oblastí jihovýchodních Čech.“

Z tábora byly transportovány stovky až tisíce žen. „Jeden z těch prvních transportů čítal 200 osob, pak už se to navyšovalo a kupříkladu ten asi nejznámější pochod smrti, který vlastně odsud vyšel v dubnu 1945, tak ten čítal, můžeme říci, až něco kolem přes tisícovku. Na druhou stranu ta čísla se poměrně různí, protože žádné přesné záznamy se o tom nevedly,“ vysvětlil historik.

Temné svědectví paní Evy Erbenové

„Každý den se šlo mezi 25-30 km,“ popisovala pochod smrti paní Eva Erbenová, která byla v roce 1945 transportována do Svatavy se svoji maminkou. Bylo jí tehdy 14 let. „Bylo hrozně moc lidí, který se prostě posadilo a řeklo: konec, já nemůžu. Tak ho zastřelili. Před námi,“ vzpomínala pro Paměť národa. Vysílená maminka v táboře zemřela.

Eva Erbenová|foto:Jana Myslivečková, Český rozhlas

„Maminka mně řekla, že umře, abych řekla tatínkovi. V tom okamžiku přišla Němka a donesla chleba. A to takhle házela všem. Maminka zrovna v tom okamžiku umřela. A hodila mně a hodila mamince, a já jsem vzala oba chleby. Držela jsem maminku, která mě prostě stydla v ruce. A já jsem pořád na ni mluvila. Prostě jsem nechtěla vůbec věřit, že je mrtvá,“ popsala Eva Erbenová.

Poslední pochod smrti ze Svatavy vyšel 21. dubna 1945. Trval tři dny. Mnohé ženy se vrátily zpět do tábora, odkud je 7. května osvobodila americká armáda. Místo připomíná památník a svědectví přeživších.