V zámeckém parku v Klášterci nad Ohří roste téměř 900 stromů. Včetně vzácných druhů
Jeden ze tří nejzachovalejších zámeckých parků v Ústeckém kraji najdete v Klášterci nad Ohří. Vedle parků u Jezeří a na Červeném Hrádku je právě ten klášterecký skutečně unikátní. Je dendrologicky nejcennější a roste v něm nejvíc dochovaných původních dřevin. Jde téměř o 900 různých stromů.
Na parku se podepsala léta planého růstu. Před časem se ale dočkal odborného zásahu. Zkušení zahradníci prořezali stromy a keře, odkryli některé zcela zapomenuté výhledy na řeku Ohři, která podél parku teče, a omladili staré a vzácné stromy.
Aby bylo znovuzrození parku dokonalé, opatřili klášterečtí vzácné stromy popisnými cedulkami. Označníky dostalo 47 nejvzácnějších stromů. Návštěvníci se z nich dozvědí vše podstatné. Zvídavější najdou podrobnosti ve speciální knížce, která dřeviny v zámeckém parku popisuje odborně a podrobně.
Parkem vedou tři prohlídkové okruhy. Jejich trasy i délka jsou vyznačeny na orientačních tabulích. Když se po některém z nich vydáte, můžete si připomenout vrchního zahradníka Stibala, který parku vtiskl jeho podobu, nebo obdivovat unikátní skalní kaple.
Paví hejno se vrátí o Velikonocích
Tradičními obyvateli parku v Klášterci nad Ohří bývali i pávi. Paví hejno vedl 10 let veterán, kterému místní říkali Pepík. Nakonec zůstal Pepík jediným pávem v parku. Ostatní buď ulétli, zemřeli pod koly aut na blízké silnici nebo uhynuli na zranění způsobená neukázněnými návštěvníky či jejich čtyřnohými miláčky. Letos na Nový rok zemřel i Pepík. Doplatil na blízké setkání s volně pobíhajícím psem.
Ředitel zámku dlouho váhal, jestli nové pávy vůbec pořídit. Zájem lidí a místní tradice ho ale přiměly to znovu zkusit. Paví pár, který do Klášterce věnoval žatecký Chrám chmele a piva, vypustí během Velikonoc. A postupně snad přibydou i další.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Kdo chce před volbami poškodit soupeře podnětem na úřad, svého cíle nedosáhne, říká Sivera
-
Odpluli jako nastávající otcové, vrátili se jako tátové. Americká letadlová loď je po 260 dnech doma
-
Milan Pospíšil: Vysoké školy mohou šetřit možná tak slučováním oborů. Hrozí ale odchod kvalitních učitelů
-
Nevolejte nám, vzkazují pražští hasiči lidem, kteří jim chtějí poradit s vyprošťováním kamionu








