V Hanavském pavilonu na Letné je dnes restaurace. Kdysi byl výstavním exponátem

30. březen 2016
Česko – země neznámá

Stojí v Praze na Letné u Mariánských hradeb a v sousedství Kramářovy vily, sídla předsedů vlády. Hanavský pavilon připomíná lovecký zámeček, ale původně sloužil jako výstavní prostor. Rozebraný do posledního šroubku se na Letnou přestěhoval ze Stromovky. A parádu tu dělá už téměř 120 let.

Litinová stavba v pseudobarokním stylu vznikla u příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891. Konala se v Královské oboře Stromovke 100 let po první výstavě průmyslových výrobků na evropské pevnině v pražském Klementinu v roce 1791. Proto se té druhé říkalo jubilejní.

Výstavní pavilon nechal zbudovat Friedrich Wilhelm kurfiřt von Hessen, kníže Hanavský, který v něm prezentoval své železárny v Komárově u Hořovic. Tehdy největší v Čechách. Projekt pavilonu zpracoval architekt Otto Heiser, dekorativní prvky vytvořil modelář Zdeněk Fiala na základě nákresů architekta Josefa Hercíka.

Stavba byla postavena ze železné litiny, skla a zdiva. Zajímavá je materiálová škála kovu, skla a štuku. Litinu tu využili na maximum technologických možností. Pavilon na holešovickém výstavišti postavili dělníci knížecích sléváren. Ve všech ohledech dokazoval úroveň našeho uměleckého slévačství.

Stavba plná elegance

Vysoké dvojramenné schodiště zdobené kovaným zábradlím, zdobený balkon i arkýř, okna s kovanými mřížemi a zábradlím na terasách. Uprostřed interiéru stál okrasný sloup zakončený litinovým orlem. Na výstavě se v pavilonu představil široký sortiment výrobků Komárovských železáren, v čele s litinovou bustou císaře Františka Josefa I.

Z vyhlídky pod pavilonem přehlédnete mnoho pražských mostů

Majitel železáren kníže Hanavský zakoupil tehdy všem svým 700 dělníkům jízdenku z Hořovic do Prahy, vstupenku na výstavu a přidal každému 5 zlatých na útratu. Po skončení výstavy daroval kníže pavilon městu. Ten byl pak do posledního šroubku rozebrán a roku 1898 znovu postaven na Letné jako výletní vyhlídková restaurace.

Sloužil až do roku 1967, kdy došlo kvůli zchátralému stavu k demontáži. Podle historických fotografií ale vznikly modely chybějících a poškozených částí, slévači vyrobili nové odlitky a pavilon byl znovu sestaven.

K náročné obnově přispěl nejspíš připravovaný mezinárodní kongres architektů v Praze i skutečnost, že už ve 20. letech 20. století pavilon obdivoval slavný architekt Le Corbusier.

Hanavský pavilon je naší nejen uměleckou, ale i významnou technickou památkou. Dnes v objektu opět sídlí restaurace a na vyhlídce pod pavilonem se denně vystřídají stovky turistů s fotoaparáty. Pohled na Prahu je odtud totiž nezapomenutelný.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.