Úžasné narozeniny Yvetty Simonové

4. listopad 2020

Yvetta Simonová dnes slaví své 92. narozeniny. Už více než šedesát let rozdává věrnému publiku radost svými písničkami. Její nezaměnitelný sametový hlas si oblíbili posluchači především v šedesátých a sedmdesátých letech, ale popularitu neztratila dodnes.

Když se ohlédneme zpátky, tak to vypadá, jako by se nic nezměnilo. Yvetta Simonová zpívá, její repertoár je za ta léta bohatý a ona sama je dnes synonymem pohody, ale také preciznosti, jistoty, spolehlivosti a profesionality vůbec. Celý život zpívala populární hudbu, ale její vnitřní projev občas odhalil její znalost tajemných hloubek života. Nikdy nezpívala povrchně. A nejvíc se její hlas ukázal jako schopný všech nuancí šansonu ve filmovém muzikálu Limonádový Joe aneb Koňská opera, kde tak nádherně barově a šantánově nazpívala ony dnes už evergreeny Když v baru houstne dým, Whisky to je moje gusto a Což nevidíš mé zvrhlé rty.

A jak byla Yvetta Simonová vybrána, aby tyto písně nazpívala? Podle jejích slov prý vůbec nevěděla, co se na ni chystá. Přišel autor hudby Vlastimil Hála a říkal: Nechceš si to zazpívat? A ona vůbec nevěděla, že je to pro film. Květa Fialová, představitelka arizonské pěnice Tornádo Lou, byla výsledkem nadšená a prý říkala: „Když budu potřebovat něco ve filmu zazpívat, dejte tam Simonovou." Ale ty písničky měly opravdu obrovský – a pro Yvettu Simonovu naprosto nečekaný – úspěch, vždyť začínala jako operetní zpěvačka.

autor: Jaroslav Kopejtko | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.