U Suchého Dolu stojí v lesích asi 100 hřibů, které neseberete. Jsou z kamene
Pokud chodíte rádi na houby, zavedeme vás na místo, kde se dají najít jedny z nejdokonalejších hřibů. A dokonce na ně nebudete potřebovat ani košík a nůž. Nacházejí se v Broumovských skalách u Suchého Dolu. Jde o hřiby kamenné, ke kterým se můžete vydat z osady Slavný.
Skalní hřib je útvar, který vznikal postupným sedimentováním různých hornin. Ty podle tvrdosti také různě zvětrávají. V případě skalních hřibů se kompaktnější část, která je odolnější vůči okolním vlivům, nachází nahoře a skalní útvar tak připomíná hřib s nohou.
Hřiby na vrchu zvaném Slavný patří k nejdokonaleji vyvinutým skalním hřibům u nás, geologové jich v této oblasti napočítali kolem stovky. Některé jsou dobře vidět z cesty, jiné tvoří třeba kamennou bránu a k vidění jsou tu i skupinky či „dvojčátka“. Některé hřiby jsou ale tajemně schované v lesním porostu.
Můžete se projít i Mušlovou cestou
Pískovcové sedimenty jsou navíc plné otisků prehistorických mušlí. Tvar lasturek se často objevuje i na plochých kamenech na cestách. Jde o typický úkaz Broumovských skal. Říká se jim „mušlové cesty“ a návštěvník se vlastně prochází po prehistorické pláži mělkého moře, které tu bylo před 90 miliony let.
Ze Slavného se můžeme vydat po červené turistické značce, lze po ní dojít až na Hvězdu, poutní místo s barokní kaplí Panny Marie Sněžné. Cestou si nenechte ujít vyhlídku na skalní divadlo nebo skalní věž pojmenovanou Čertova tchyně. I město Broumov budete mít jako na dlani a vidět je krásně i na Martínkovice a kopec Hejšovina na polské straně.
Dnes vede ze Slavného na Hvězdu červená turistická značka. Značení tu ale pro poutníky i lesní dělníkya správce bylo už koncem 19. století. Jeho pozůstatky jsou dobře patrné na kamenných patnících nebo přímo některých skalních útvarech. Do kamene vytesaná tabulka má obvykle dvě šipky, které směřují ke značce symbolizující daný cíl – hvězdička = Hvězda, písmeno H = vrch Hejšovina.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Nejsou to čistky.‘ Vláda už ve jménu úspor provedla dvě kola propouštění, chystá se třetí
-
Libanonci sní o ‚klidném životě‘. Šanci jim dává oslabený Írán a Izrael pod vlivem Trumpa
-
Bude audit muniční iniciativy, hlásil Havlíček. Dávno ji ale kontrolují tajné služby, ministerstva i spojenci
-
Psycholožka: Odmítání školy není jen vzdor. Za ztrátou motivace u dětí stojí věk, prostředí i stres











