Tajná volba, veřejné spekulace...

17. březen 2003

Jedenáctičlenná komise bude ve výběrovém řízení rozhodovat o novém řediteli plzeňského Divadla J.K.Tyla. Potud je vše v pořádku, ale rozhodnutí radních utajit jména členů komise dává veřejnosti velký prostor pro oprávněné i nepodložené dohady. Autor komentáře Jiří Tomáš Blažek to lapidárně říká hned v titulku: Tajná volba - veřejné spekulace.

Nový ředitel plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla má prý být volen tajnou komisí. Poradní komise radních města, chce, prý, do posledního okamžiku utajit jména členů komise, která má v konkurzu rozhodnout o tom, kdo bude stát v čele plzeňské první scény. V komisi zasedne, ale možná zalehne v maskovacím oděvu, sedm odborníků a čtyři osobnosti. Nikdo neví a nesmí vědět, kdo to je a bude, ani členové komise nemají do posledního okamžiku znát jména svých deseti kolegů. Všechno toto utajení, podobné omezením amerických porotců v hrdelních případech, bylo by šťavnatou látkou pro dramatika absurdního divadla, ale je a bude i tématem pro veřejnou a spekulativní diskuzi.

K volbě nového divadelního ředitele dochází proto, že ten současný, režisér Jan Burian, vydělal, prý, neoprávněně nějaký honorář v nějakém MCHATU v nějakém Rusku, když mu přitom šel plat i tady, ve zdejším divadle a daňový poplatník tak měl být neoprávněně využit. Myslí si ale snad někdo vážně, že pokud zde hostuje například šéf berlínských filharmoniků, že mu tito zastaví na dobu Pražského jara v Německu plat? Že kmenový režisér z Národního divadla nedostane plat za dobu režírování například v Plzni? Nesmysl, a snést na hromadu můžeme desítky takových příkladů. V Plzni se to ovšem stalo a byť se nakonec ukázalo, že účetně je všechno v pořádku, byl Jan Burian ostouzen a nikdo se mu, který odevzdal plzeňskému divadlu obrovský kus nezpochybnitelné práce, včetně té moskevské reprezentace, dosud veřejně neomluvil.

Masky

Tajná volba jeho nástupce, a může to být teoreticky i Jan Burian, bude jen nešťastným pokračováním zbytečného povyku. Lidé z magistrátu a z jeho okolí v novinách říkají, že pokud by se jména členů komise dostala na veřejnost, byli by komisaři vystaveni všemu možnému ovlivňování ze všech stran a také různým tlakům. Pokládal bych to za urážku, být takovým komisařem, měkotou, kterého je anonymitou třeba ochraňovat před tlaky a různými stranami. Veřejnost nebude takto utajovaný proces chápat jinak, než jako přinejmenším neprůhledný. První a kardinální otázka zní: nebudou komisaři vystaveni především tlakům a stranám těch, kteří je už znají a vybírají je? Nedůvěra? Je to úplně stejná kvalita důvěry, jakou bude mít veřejnost k rozhodnutí tajných vybraných, ať už bude jakékoliv. Přesně tohoto podezření by se mohlo a mělo vedení města Plzně včasným zveřejněním jmen členů výběrové komise uchránit. Zamezit fámám, že za Jana Buriana je už připravený utajený náhradník, a zároveň i ochránit od podezření každého, kdo případně Jana Buriana opravdu odborně předčí a bude jako ředitel jmenován.

Divadlo J.K.Tyla v Plzni

Nejsme v Americe a neřešíme hrdelní při. Jsme v kulturních a konečně demokratických Čechách, ve městě, kde se stejně nakonec nic neutají. Ani ty tlaky, ani ty strany, ani důvody těch tajností. Ta přehnaná ohleduplnost ke komisařům není na místě; jestli si někdo z nich bude připadat ovlivnitelný, ať nominaci nepřijímá. A jestli město nenajde sedm pevných odborníků a čtyři pevné osobnosti, nechť zůstane ředitelem Jan Burian. Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni by to zřejmě nepoškodilo, v čemž se, pro tentokrát určitě, nerozcházíme ani s názorem Moskvy...

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.