Tajemství rodu Becherů proslavilo Karlovy Vary po celém světě

18. září 2020

Další díl našeho seriálu Dvacítka Karlovarského kraje představuje světoznámý bylinný likér Becherovka – přezdívaný také jako „třináctý karlovarský pramen.“

Becherovka je světoznámý český bylinný likér, vyráběný v Karlových Varech. Tvoří ho víc než dvacet druhů bylin a koření a neobsahuje žádné chemické přísady. Byliny pochází nejen z Česka, ale také z exotických oblastí.

U zrodu Becherovky a vzniku jejího jména stál zkušený obchodník Josef Vitus Becher (1769–1840). Kromě obchodování s kořením a koloniálním zbožím se věnoval i výrobě alkoholu. Už v roce 1794 si pronajal kdesi ve městě vinopalnu a začal experimentovat s likéry. 

S výrobou likéru se začalo už v roce 1807 podle receptury z roku 1805. Původní název dnešní Becherovky byl English Bitter. Likér byl určený k léčbě onemocnění žaludku. S exportem rodina zakladatele začala už v první polovině 19. století, kdy se likér začal prodávat ve Štětíně, ve Vídni a Mnichově. O několik let později pronikla do Paříže. Během první světové války se Becherovka dostala do Španělska, Itálie, Turecka a Egypta. Ve 20. století pak dobyla Anglii a Spojené státy americké.

Tajná receptura

Becherovka se připravuje podle tajné receptury, která je známá podle tradice pouze dvěma lidem ze společnosti, výrobnímu manažerovi a výrobnímu řediteli, kteří spolu například nesmějí cestovat stejným dopravním prostředkem. Postupovalo se tak už za éry Becherů, ale i po znárodnění a po privatizaci. Nebylo žádané, aby se receptura rozšířila a zároveň to byl výborný obchodní tah, když byla výroba zahalená tajemstvím.

Jak prozradil výrobní manažer závodu Bohuslav Pich, likér se od doby vzniku vyrábí stále stejným způsobem. Jediné co se změnilo, jsou zařízení na jeho výrobu, jako například filtrace.

Výroba likéru probíhá zhruba tak, že se zhruba dvacet druhů bylin a koření namíchá a dá do filtračních pytlů. Ty se uloží do nerezových nádrží a zalijí čistým lihem. Nechají se macerovat za studena, pak se zahřejí na výluh, tak zvaný digerát, ten pak slouží k dalšímu zpracování. Výluh se naředí cukrem, lihem a vodou a pak už jde o klasickou Becherovku. Ta se ještě několikrát přefiltruje a stáčí se.

7 milionů litrů ročně a 40 zemí světa

Pro Becherovku jsou také typické láhve. Jsou oválné a mají zelenou barvu. To je podle Bohuslava Picha proto, aby skrz láhev neprocházelo ultrafialové záření, které by mohlo působit na kvalitu likéru.  Za jeden rok společnost naplní zhruba něco mezi 10 až 11 a půl miliony lahví, což představuje zhruba 7 milionů litrů.

Becherovka se momentálně vyváží do zhruba 40 zemí světa. Mezi nejvýznamnější exportní trny patří Německo, Slovensko, nebo Rusko. Vyváží se ale také například do Japonska, Brazílie nebo Austrálie.

Seznamte se 

S výrobou Becherovky se zájemci můžou seznámit v Návštěvnickém centru, které sídlí v centru města na třídě T. G. M., na místě bývalého závodu. Tam, jak prozradila manažerky Lada Naidrová, čekají na návštěvníky komentované prohlídky, kde se jedinečným způsobem můžou detailně seznámit s pestrou historií nejen zakladatelů firmy, ale také pomocí interaktivních expozic částečně poodhalit tajemství výroby.

Více v reportáži:

autoři: Dana Jelínková , nkr | zdroj: Český rozhlas Karlovy Vary
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.