Tajemství hustotních trubic: bouřkové hvizdy na cestě kolem světa, Přemysl Otakar II. a jeho města

V úvodním přehledu zajímavostí vám prozradíme, že indických nosorožců ve volné přírodě sice pomalu, ale přece jen přibývá, povíme si o špatném konci ledního medvěda, který se z Grónska zatoulal až na Island, zmíníme se o dosud neznámé skladbě mladého Mozarta, která se našla v Lipsku a také o nečekaném objevu „časové schránky“ v domě, kde kdysi žil spisovatel Jiří Mahen; nakonec vám představíme dva nové rekordmany v nepřetržitém pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici ISS.

Bouřkové hvizdy na cestě kolem světa

Maják v bouři|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

O bouřkách a blescích toho sice víme dost, ale pořád je spousta věcí, které i pro odborníky zůstávají nejasné nebo dokonce záhadné. Mezi bouřkové zvláštnosti patří například hvízdavé tóny, které se mohou šířit atmosférou i na dost velké vzdálenosti, a to v takzvaných hustotních trubicích. Nejdříve si však připomeneme, jak vzniká „obyčejný“ blesk a jaké má vlastnosti. Hovoří Ivana Kolmašová, vědecká pracovnice Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky v Praze.

Bouřka|foto:Albrecht Fietz, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Ivana Kolmašová nedávno spolu s dalšími kolegy publikovala studii věnovanou výzkumu hvízdavých tónů rádiových vln na slyšitelných kmitočtech. Ty se podařilo zachytit před sedmi lety jednou finskou observatoří během rozsahem sice nevelké, ale silné zimní bouřky nad Norskem. Co ale znamená „na slyšitelných kmitočtech“? Jsou snad ty hvízdavé tóny slyšet i pouhým uchem? Jak zní a kde všude jsou k zaslechnutí?

Královská města Přemysla Otakara II.

Přemysl Otakar II.; Slovanská epopej Alfonse Muchy|foto:Fotobanka Profimedia

Přemysl Otakar II. se v letech 1254–1255 zúčastnil křížové výpravy do Pobaltí proti pohanským Prusům; dokonce stál v čele spojených vojsk, sestávajících z profesionálních sborů šlechty a také z členů Řádu německých rytířů. Jak píše ve své knize o Přemyslu Otakarovi historik Josef Žemlička, „tažení dosáhlo Baltu, vzbudilo zájem a skončilo bez ostudy, což nebývalo samozřejmé“. Strategickou oporou Řádu německých rytířů v Pobaltí se měla stát nová, již delší dobu chystaná pevnost, nazvaná po českém králi Königsberg čili Královec. Podle kronikáře Petra z Dusburgu měl dokonce Přemysl Otakar II. sám navrhnout vhodné místo ke stavbě.

K městům, u jejichž zrodu stál Přemysl Otakar II., patří i severočeská Kadaň|foto:Stanislava Brádlová, Český rozhlas

Podle Josefa Žemličky se ale český král založení města a hradu ve skutečnosti zúčastnit nemohl, protože se velmi rychle, během několika týdnů, vrátil domů. Žádaly si to čerstvé události – snad úmrtí papeže Inocence IV., k němuž došlo během probíhající vojenské kampaně. Zapomeňme tedy na Královec. Přemysl Otakar II. založil spoustu jiných měst, kde o tom není pochyb. Především v Čechách a na Moravě, ale také ve Štýrsku i Rakousích.

Výhled z Černé věže na českobudějovické náměstí|foto:Zdeněk Zajíček, Český rozhlas

Životu a době Přemysla Otakara II. věnoval velkou pozornost právě profesor Josef Žemlička z Oddělení dějin středověku Historického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Pro začátek jsme se ho zeptali, jak velké území bylo v době největšího rozmachu pod vládou Přemysla Otakara II.? 13. století je u nás vrcholným obdobím zakládání královských měst a také hradů. Proč právě tehdy jich bylo založeno tolik? Jaká byla role krále v procesu zakládání královských měst? Stavěla se spíš na zelené louce nebo v místě staršího osídlení?