The Sweet - bubblegum music
Říká vám něco výraz „žvýkačková hudba“? V širším smyslu se užívá k označení jakékoli jednodušší hudby. Nemusí to ale ještě znamenat, že by tato hudba byla nějak esteticky méněcenná, jenom není moc složitá. U nás se jí věnoval začátkem 70. let 20. století především František Ringo Čech.
Bubblegum music je přeloženo z angličtiny, doslova žvýkačková hudba. Jednoduché písničky s prostou, přehlednou melodií a s jednoduchým textem, které často vycházejí z jediného upoutávajícího hesla, například ratata, na ya tat ta, Goody Goody My Love nebo Wakadi Wakadou a jiné.
Jsou určeny pro nenáročného posluchače nejmladší generace. Termín bubblegum music se začal používat v roce 1967. Tak si jeden poslechněme. Natočila ho britská skupina Sweet, která se po čtyřech neúspěšných singlech spojila s autorskou dvojicí Nicky Chinn a Mike Chapman a počínaje skladbou Funny Funny získala v letech 1971–1975 jedenáct zlatých singlů s tzv. bubblegumovými písničkami.
Tak si představme, že na pódiu stojí tři vlasatí mládenci, čtvrtý sedí za bicími, na sobě mají přiléhavé koženkové obleky, boty na deseticentimetrových podpatcích a k tomu, aby uspěli, mají všechno včetně typických britských vysokých vokálů, drsnější kytary – ale ne moc, místy zvuk hlubokých kotlů u bicích i dramatické pohyby – tak, jak chce dvojice slavných hitmakerů Chinn a Chapman a hit Funny Funny se právě ve Hvězdách, hitech, legendách rozjíždí.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
