Silvie|Dobrý večer, věřím na osud a myslím, že jej nejde úplně změnit. Mezi mnou a bratrem je 11 let, naší si řekli, že když mamka neotěhotní na dovolené, už se nebudou pokoušet. Vyšlo to, narodila jsem se já. Na vysněnou školu jsem se dostala díky roku 89 a byli jsme první tzv.regulérní ročník. Ty pravé zásahy osudu teprve měly přijít. 2 dny před svatbou mi zemřel otec, svatba se zrušila, ne však svatební cesta. Na tu jsme jeli s mou mamkou, aby nebyla sama. Na svatební cestě mi zemřela babička. Svatba byla za půl roku, i když manželovi také zemřela babička. Na svatbě kromě mne byli všichni počernu. Stres a zdravotní problémy způsobily, že jsme nemohli mít děti. Nakonec díky lékařům se vše podařilo. Před narozením druhého syna mi 6 týdnů před porodem zemřela maminka. Synové měli vážné zdravotní problémy. Vše jsme s manželem překonali a čekáme, jaké zkoušky nám osud ještě přichystá...Všechny zdravím, na televizi se nedívám a pislouchám jen vaše rádio.Zdraví Silvie
Tomáš Havel z Náchoda.|Dobrý den, u mě zasáhl osud jednou když jsem šel domů a začalo děsně pršet, prostě průtrž mračen a já se musel schovat do nejbližší restaurace a tam jsem se seznámil s dívkou, která tam byla taky jen náhodou, protože bydlela v jiném okrese, no dali jsme se do řeči a letos to bude 14 let co jsme šťastně spolu manželé a lepší ženu a nejlepší kamarádku si nedokážu představit. Šťastná náhoda co nám změnila celý život, prostě osud.
Já :-) (Vy víte)|Krásný večer vespolek.
1. V dlani mám psáno,že ON přijde až v pozdějším věku.
2. Kdysi v Noční lince říkala paní,že vzácného člověka pro život našla v 73 letech.
Řekla jsem si,že mám čas a věřila jsem.
Po životě s rozvodem,s dětmi,které jsem chtěla,aby vystudovaly,po dochování rodičů,jsem prosila Boha o duši,se kterou se budeme ctít a milovat.
Po týdnu!! jsme měli školní sraz.
Na člověka,který přicházel, se mi doslova nalepily oči. Když mi podal ruku a představil se, že je "ON", doslova ze mě vyletělo - tebe jsem vždycky milovala!
Odpověděl - a proč jsi mi to nikdy neřekla..?
Přotože jsi na sraz dosud nikdy nepřišel...
Je tomu rok. Překrásný rok. Každičký den jsme v kontaktu a je to přesně to, v co jsem celý život věřila.
Děkuji,děkuji,děkuji Bohu :-)
Bedřich|Dobrý večer já věřím osudu To je náhoda když řeknu že budeme mistři světa v hokeji tak to bude v Praze dobrou noc.
Dita|Dobrý večer.Slovo osud je samo o sobě zvláštní.Existuje osud nebo náhoda?Nevím na co z toho věřím.Třeba u mě.Když mi bylo asi 25 let,začla jsem žít docela nezřízený život.Střídání mužů,alkohol atd.Pak se přiblížila 30ka a já začla propadat depresím.Neměla jsem dobrého partnera,ani děti.Byla jsem zoufalá a dokonce se občas pomodlila,ač jsem totálně nevěřící v Boha.Chtěla jsem jen jedno,hodného muže a rodinu.Věřte nebo ne,po nějaké době jsem potkala ůžasného a hodného muže.Aby toho nebylo málo,zjistila jsem,že nemůžu mít děti.Tedy ne přirozeně.Ten muž mě podpořil na sto procent.Zkrátím to: Už 10 let máme krásné manželství bez hádek a dvě krásné děti , které se podařily díky umělému oplodnění.Pro mě je tohle všechno zázrak.Jsem šťastná! Pořád nevím ,jestli tehdy zasáhl osud nebo náhoda? Dobrou noc všem
frantisek svaricek|Dobrý večér p.Borku,a posl.n.l.Já osobně tvrdím a i tomu věřím že všechno co se děje je osud,osud ten máme každý ,a ten se nám celý život naplnuje vteřinu po vteřině a nic z toho neni náhoda,i ty náhody co si někteří lide myslí jsou osud. Nikdo z nás se nevyhne svému osudu, který nás čeká.Tak že přeji všem posluchačům n.l.příjemný osud ,nevím co bych měl lidem přát za náhody.Zdraví FRANTIŠEK ZE ŽIDLOCHOVIC.
Jana|Dobrý večer. Mně zasáhl do života osud před čtyřiceti lety. Po neúspěšné operaci - i když pro doktory jakože úspěšné, kdy nemáme s manželem děti, tak teď už nemáme ani žádnou rodinu a jsme úplně sami. Změna k lepšímu ani horšímu, je to prostě k ničemu.
Michal Sedlák z Myšlína|I moje životní drama má svoje deus ex machina. Nebýt pandemie, bydlím na druhém konci světa a nosím snubní prsten. Nejspíš bych však šťastný nebyl a připravil bych starosti sobě i okolí. Ty, kdo píšeš příběh mého života, odlož pero. Psaní ti nejde, dej se radši na strojařinu. Božská mašina se nesmí porouchat.
Ladislav z Olomouce|Je to Borku životní příhoda, která se ke mě každoročně vrací. Byl jsem v prvním ročníku Vysokého učení technického v Brně a měli jsme povinný lyžařský výcvik, jeli jsme na Slovensko, my do Vrátné, někteří do jiných hor na Slovensku.Rodičům jsem řekl, že budu na Slovensku, ale přesně kde jsem jim neřekl a tak jsem si zadělal na ostudu, protože na skupinu pod Kubínskou holí padla lavina, bylo 6 mrtvých a psalo se, že to byli studenti elektrofakulty. Tehdy v roce 1968 byla horská služba nedostatečně vybavená.. Jeden z nezasypaných musel sběhnout až do Dolního Kubína pro pomoc. Přijeli pak jen nevybavení policajti v stejnokroji, což moc nepomohlo a tak místo hledání zasedli v chatě k obědu, což bylo pak uvedené v tisku a protože nebyla už cenzura, tak to tisk zkritizoval. Protože jsem rodičům neřekl kam přesně jedu, tak volali do nemocnice v Ružomberku, kde byli všichni zranění a já jsem v seznamu nebyl, takže mysleli na nejhorší. Nakonec vše bylo jinak a my jsme byli ve Vrátné, kde lavina nespadla. Teď tam je malý pomníček jako vzpomínka na tuto tragedii. Někteří studenti toho zneužili, protož když řekli, že byli v lavině, tak jim to učitelé při zkouškách tolerovali. Většinou ale pod lavinou nebyli a tak zalhali, aby měli výhodu. Pro mě bylo poučením, že musím říci kam přesně jedu, abych rodičům nepřidělal starost.. Krásnou dobrou noc všem linkařům přeje Ladislav z Olomouce.
Jana Jirkov|Pěkný dobrý dobrý večer p. Borku a posluchači, mně zasáhla do mého osudu Noční Linka a lidé, které jsem díky ní poznala a otočila tak můj život vzhůru nohama, můj život to změnilo k lepšímu, takže díky NL, jmenovitě díky Pavlovi, Františkovi, Janě, Mileně, Aničce a Maruškám...
Bohumír, Náš venkov.|Zdravím N Linku a vás velký pane Borku! Vida s Vaším úsměvem na obrazovce, mi jaksi cosi ve mě radostně poskočilo. Máte tak nabito v rozhlase, že jste tak málo v N. Lince? Starostí má člověk ve svém životě habaděj. Máte nápad jaksi jej a od toho všeho aspoň trochu ulevit, aby se člověk stále cítil jak v dětství? Nevím a nepamatuji, jak jsem k tomu vlastně přišel, že jsem začal poslouchat N L. mohu vám říct že NL zasáhla velice do našich vzájemných rod. vztahů. Moje láska v tu dobu školí svůj mozek v sudoku a kouká při tom na telku nebo poslouchá Pohodu čs.r. a já se těším na příběhy v N lince. Mám u toho klid a už se stalo , že šla spát a ptá se už spíš.
Dobromila Atalovičová|ZDRAVIM BRNO VAS MILY BORKU A VSECHNY NA PRIJMU MNE OSUD ZASAHL NECEKANE MUJ MANZEL V SEDESATI VAZNE ONEMOCNEL A ODLETEL DO NEBE JAK LETAJI HOLUBI HOLUBY MI ZUSTALI DVESTE KUSU BYLI TO HOLUBI POSTOVY CO ZISKALI MNOHO MDIALI I DIPLOMU U NAS A ZAHRANICI NEMOHLA BYCH FINANCNE A CELKOVE SE JIM VENOVAT MUJ SVAGR UDELAL BURSU KDE ZKONCILI U TECH CO MNELI STAJNE ZALIBENI V CHOVATELSTVI JAKO MNEL MICHAL A JA ZUSTAL MI PRAZDNY HLUBNIK MNOHO DIPLOMU A POHARU MAM NA PAMATKU NEMOC PRISLA BEZ POZVANI A NECKANA JSEM SAMA A MOJE VZPOMINKA NA SPOLECNY ZIVOT A USPECH V COVATELSTVI POSTOVYCH HOLUBU CLOVEK MUSI V ZIVOTE BOJOVAT POKUD SE DA NICEM SE NEPODAT VSECHNY ZDRAVIM VSE DOBRE HLAVNE ZDRAVI ZDAR A SILU CHVATELUM HOLUBU LETU ZDAR ZDRAVI VSECHNY DOBROMILA NM NV
Sylva|Dobrý večer, pane Borku, na mnohá témata vašich kolegyň nemám nic zajímavého, vy sice máte témata zajímavá, ale tentokrát jste to trochu přehnal ! :-)) Vždyť "osud" si s námi "hraje" každý den!
Samozřejmě s ním můžeme "spolupracovat" a své situace vylepšit jak se dá. Ale je toho tolik, takže dnes nechám vzpomínat na silné zážitky ostatní posluchače, které tímto zdravím.
