Sršeň létá v ženském i mužském rodě
Podstatné jméno sršeň je jednak rodu mužského životného a skloňuje se podle vzoru muž, jednak rodu ženského a tvoří tvary podle vzoru píseň.
V mužském rodě životném se můžeme setkat s tvary sršni i sršňové a také s vyjádřením viděli jsme hodně sršňů (jako mužů). V ženském rodě je pak tvar prvního pádu sršně a viděli jsme hodně sršní. Internetová jazyková příručka uvádí, že v praxi převažuje rod mužský; jako zoologický termín se užívá rod ženský, tedy např. sršeň obecná. Mezi tvary obou rodů není žádný významový ani stylistický rozdíl.
A co sršán - je spisovný?
To je jedna z lidových, tedy nářečních podob pojmenovávajících daný hmyz. Další jsou např. sršáň, sršně, sršňák. Na jihozápadě Čech se užívá i nářeční podoba siršán nebo stržán i sršín. Výraz sršán může hlavně na Moravě a v ostatních částech Čech pojmenovávat přeneseně i zlostného, popudlivého člověka. A na jihozápadní Moravě se výraz sršeň užívá pro vosu. Je škoda, že mnohá nářeční pojmenování rychle vycházejí z užívání.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
