Souhvězdí dobře známe. Ale co takové soupařezí?

18. květen 2021

Naše toulky po krajině češtiny nás zavedou do opravdu zapadlých koutů. Řeč bude o výrazech typu „soupařezí“, které patří sice spíše na periferii jazyka, ale přesto jsou z různých pohledů pozoruhodné.

Slova jako souostroví, souhvězdí, sousoší nebo souvětí jsou běžná a každý je zná. Nám jde ovšem o slova, která jsou stejně utvořená, ale málo frekventovaná. Jejich užití je omezeno jen na některé úzké žánrové a tematické oblasti nebo jsou vytvořená jen příležitostně, vlastně coby projev hravosti a jazykové kreativity.

O sousnění jste možná nikdy neslyšeli. Je to výraz, který se ojediněle najde v textech umělecké povahy: hvězdy pozorovaly, jak usínám, a možná podle sousnění mých snů předpovídaly svou budoucnost nebo jednoho dne se rozhodly, že nacvičí společné sny; říkaly tomu sousnění. Komponent sou- na začátku slova je tu kreativně umělecky využitý pro pojmenování nové skutečnosti – jakési sounáležitosti ve snění – a celý výraz i kontext pěkně esteticky působí.

I další slova pro vás budou neobvyklá, pokud tedy nepatříte do profesní nebo zájmové skupiny, kde se dané slovo užívá. Třeba soutyčí budou znát technici, silničáři, ale také plynaři. Označuje různě důmyslné soustavy tyčí pro všelijaké technické a stavební, zejména vrtací práce. Sousálí by mohli znát architekti, stavitelé nebo milovníci památek. Označuje soustavu sálů nějaké rozsáhlé stavby, třeba kláštera. Souvěží budou zase znát horolezci a návštěvníci skalních útvarů Českého ráje.

A ještě pojem užívaný některými místními samosprávami, takže označení vlastně úřední: souobcí, což je podle dokladů sdružení několika obcí nebo několik obcí, které stavebně a územně splynuly dohromady. Je to vlastně přibližná paralela k frekventovanějšímu a známějšímu souměstí. Podobně úřední je soumezí – místo styku hranic parcel.

Zmiňované soupařezí označuje několik srostlých pařezů vyrůstajících z jednoho základu, tedy pozůstatky několika kmenů. Časté to bývá například u ovocných stromů, tzv. špendlíků.

autoři: Martin Prošek , Stanislav Jurík , iko | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio