Slova s -ej-
Řekne-li se téma koutku „slova s hláskovou skupinou -ej-“, napoví to posluchačům asi velmi málo, ale upřesníme-li, že jde o skupinu -ej- namísto -ý-, možná už se leckomu vybaví protiklady jako brýle a brejle, mladý a mladej atp. Jaké jsou mezi uvedenými podobami rozdíly?
Nejdůležitější je, že protiklad -ej- a -ý- je hlavním znakem tzv. obecné češtiny. Tam, kde máme ve spisovné češtině -ý- je v obecné češtině -ej-. Např. máme spisovné týrat a obecněčeské tejrat. To platí pro naprostou většinu případů, o výjimkách ještě bude řeč.
Mohli bychom si předtím upřesnit, co to vlastně je obecná čeština?
Obecná čeština je vlastně nejrozšířenější nespisovný útvar na území našeho státu. Mluví se jí na většině české části republiky, některé prvky dnes pronikají velmi pozvolna i na Moravu. Právě -ej- namísto -ý- je jedním z velmi výrazných a znaků obecné češtiny.
Kde všude se ej a ý může vyskytnout?
Skupina -ej- se může vyskytnout třeba na začátku slova v předponě, často to bývá u předpony vý-, máme např. spisovné výtah a obecněčeské vejtah, může se vyskytnout v základu slova, např. spisovné rýže, obecněčeské rejže a příklad užití v koncovce jsme si už uvedli na samém začátku u přídavného jména mladý.
V úvodu jste zmiňoval, že existují nějaké výjimky. Které to jsou?
Ne u všech slov musí rozdíl v užití -ý- nebo -ej- nutně znamenat, že jde o výraz spisovný a obecněčeský. Tou výjimkou je slovo brejle, resp. brýle. Varianta brejle byla kodifikována hned v prvních Pravidlech českého pravopisu v roce 1902, protože tato podoba byla tehdy ve spisovných textech běžná. I nové příručky toto staré kodifikační doporučení přejímají. Pravidla z r. 1993 i Slovník spisovné češtiny tedy uvádějí tvar brejle bez stylového příznaku jako plně spisovný. Ačkoli tedy brejle nelze považovat za obecněčeský tvar, většina českých mluvčích jej v dnešní češtině za obecněčeský přesto považují. A nelze se tomu divit, když jsou brejle jedinou výjimkou mezi jinak velmi přímočaře fungujícím protikladem -ý- × -ej- v ostatních výrazech.
Takže kromě brýlí a brejlí platí, že použitím -ý- namísto -ej- uděláme z nespisovného slova slovo spisovné.
Pozor, tak jednoduché to není. Jsou slova, u kterých se prosté nahrazení ani nedá použít. Tak například takové sloveso vejrat. Větu řidič dlouho vejral do křižovatky, než do ní vjel prostě nemůžeme pospisovnit na řidič dlouho výral do křižovatky, než do ní vjel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
V systému nákupů ministerstva obrany jsou fatální chyby, říká šéf Nejvyššího kontrolního úřadu
-
Místo ‚informativní schůzky‘ detektor lži. Nezávislé maďarské novináře vyslýchala tajná služba
-
Exministr Káčer: Padáme do bahna. Agent Fico jel do Moskvy jako ‚ruská šlapka‘
-
ONLINE: Ukrajinský pilot F-16 během jediného letu zneškodnil šest ruských střel, tvrdí Kyjev