Slova etymologicky neprůhledná 1. díl
V dnešním jazykovém koutku se budeme zabývat slovy etymologicky neprůhlednými. O jaká slova se vlastně jedná? Etymologie se zabývá původem slov. Mluvíme-li o etymologicky neprůhledných slovech, máme na mysli takové výrazy, u nichž už nedokáže běžný uživatel odhadnout, jakým způsobem a z čeho vznikly. Na první pohled to není zřejmé; mnohdy ani pro odborníky. O kterých slovech konkrétně bude dneska řeč? Ráda bych podrobněji vysvětlila jedno slovo, které používáme docela často, a to přehršel či přehršle. Slovo přehršel určitě všichni užíváme, když chceme vyjádřit, že je něčeho hodně, mnoho, nebo dokonce příliš. Ano, je to tak. Toto slovo využíváme pro označení významu mnoho. Je však zajímavé, že původní význam tohoto slova byl přesně opačný. I současný Slovník spisovné češtiny uvádí u slova přehršle pouze jediný význam, a to „množství, které se nabere do obou hrstí zároveň“. Takovýto posun významu je velmi neobvyklý a je nepochybně dán právě neprůhledností původu daného slova. Slovo přehršel je odvozeno od praslovanského slova gъrstь (tj. hrst) a předpony pře-. Původní výraz měl podobu přěhrstlie, ve staré češtině pak přěhrštlé či přehrští, přičemž Jungmannův slovník uvádí ještě celou řadu dalších variant. Původně slovo přehršle označovalo spojené dvě hrsti – dnes bychom řekli „nabrat mouku do hrstí“, kdysi bylo možno říci „nabrat mouku do přehršle“. Původně se tedy jednalo o konkrétní označení, které se však postupem doby začalo užívat v přeneseném významu, a tak slovo přehršel označovalo množství, které se vejde do hrstí (např. přehršel mouky), nikoliv samotné hrsti. Toto označení se pak začalo užívat pro vyjádření jakéhokoliv malého množství. Dalším postupem doby však došlo k radikální změně: druhá část slova (hršle) byla pro uživatele jazyka neprůhledná a předpona pře- připomínala slova, která vyjadřovala nadměrnou míru (např. převelice, přeškoda). A tak i přehršle přešlo významově do této skupiny slov. Dnes jím označujeme to, čeho je hojně. Dnes už jsme měli v našem jazykovém koutku nových informací přehršel, a tak se budeme těšit zase někdy na shledanou. ]]>
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Superdávka bude se současným nastavením životního minima odrazovat lidi od práce, říká sociolog
-
Malíř sbíral od lidí důkazy o covidu v Číně. Nad cenzurou vyhrál, čelil ale výhrůžkám
-
Lékový ústav pozastavil očkování jednou šarží vakcíny Prevenar 20. Prověřuje souvislost s úmrtím dítěte
-
Češi postavili zdravotní středisko na Ukrajině. Dezinformátor píše o zkorumpovaném projektu