Rýma a tuberkulóza sužovaly za života nejznámější klatovskou mumii Anežku Kunhutu

Místo Anežčina odpočinku

Klatovské katakomby, neboli krypty pod jezuitským kostelem zasvěceným Neposkvrněnému početí Panny Marie a sv. Ignácovi, je místo, kde bylo pohřbeno na 200 těl jezuitů a jejich donátorů. Tato těla byla díky proudění vzduchu důmyslným systémem větracích kanálů mumifikována. Při opravě části kostela ve 30. letech 20. století však byly dělníky zasypány větrací šachty a kanály stavebním odpadem. Tím pádem se změnilo prostředí v katakombách a mumie se začaly rozpadat. Do dnešních dnů se tak zachovalo pouze 38 mumií. Z nich je tou nejzachovalejší právě Anežka Kunhuta Příchovská.

Anežčin příběh

Anežka Kunhuta se narodila roku 1612 a pocházela ze dvou zajímavých rodů – z rodu Příchovských a Koců z Dobrše. Byla významnou donátorkou jezuitského řádu, kdy mu za svého života i po něm odkázala nemalé jmění. Právě z toho důvodu byla po smrti uložena ve zdejších kryptách. „Vezměte si, že v době, kdy byla nejhezčí, bylo jí 17, 18, 19 let, mušketýři v té době ve Francii dobývali La Rochelle, takže byla současníkem tří mušketýrů. Když jí bylo sedm let, tak v Čechách začaly určité nepokoje, které vyvrcholily stavovským povstáním. Ona vlastně prožila třicetiletou válku,“ uvedl místostarosta Klatov a předseda Občanského sdružení Klatovské katakomby Václav Chroust. Život jí však ztrpčovala jistá onemocnění a zdravotní potíže. Antropologové během ohledání jejího těla zjistili, že Anežka pravděpodobně trpěla tuberkulózou, a to jak plic, tak kostí, ke stáří neměla vlastní zuby a zároveň ji trápila chronická rýma a záněty dutin.

Nejstarší pacientka klatovské nemocnice

Roku 2011 bylo Anežčino tělo zkoumáno odborníky a byla jí provedena lékařská vyšetření. Mezi ně patřilo i CT (počítačová tomografie). Na základě skenu byla následně vyrobena její figurína, kterou si mohou prohlédnout návštěvníci Klatovských katakomb a poznat tak, jak vypadala za svého života slavná klatovská mumie. „My jsme Anežku vzali za dodržení všech hygienických a etických pravidel na CT vyšetření do klatovské nemocnice. Mělo to i určitý humorný rozměr, protože aby mohl sken začít s vyšetřením, museli jsme vymyslet rodné číslo. Takže říkám, že dodnes mají v klatovské nemocnici nejstaršího pacienta, který se narodil v roce 1612. Pak jsme ještě hledali zdravotní pojišťovnu, a to jsme říkali, že je to ta nejvyšší,“ řekl Chroust.

Výsledky vyšetření

Redaktorka Kateřina Dobrovolná v klatovských katakombách|foto:Český rozhlas Plzeň

„Anežka zemřela na stejný důvod, jako Karel IV. Zlomila si nohu, ulehla a už potom nevstala,“ uvádí Václav Chroust příčinu smrti. Krom již uvedených zdravotních obtíží během jejího života bylo dále zjištěno, že Anežka měřila přibližně 160 cm. „Bylo jí 66 let, když zemřela, takže byla na tu dobu v zasloužilém věku,“ řekla restaurátorka historického textilu Jana Trsková, která se společně s dalšími odborníky na rekonstrukci podoby Anežky Kunhuty podílela. „Je zajímavé, že to, v čem byla Anežka pohřbená, opravdu ve svém životě nosila, protože třeba na čepci zespodu na podšívce je záplata. A rukávy u kabátku jsou ošoupané. Kunhuta má fragmenty oblečení kabátku, zástěrky, košilky, čepce,“ uvedla Trsková. O jejím vyšším sociálním postavení vypovídá také košilka z jemně tkaného lnu, který se považuje za lepší, než len hrubý, v němž byla pohřbena některá ostatní těla v katakombách.