Rybník Markvart zahájil svou květnovou koncertní sezonu chráněných žab

9. květen 2016
Česko – země neznámá

Dříve bylo běžné, že se jaro hlásilo nejen sluníčkem, ale také žabími koncerty. Ty je však v přírodě slyšet stále méně. Pokud by se vám ale podařilo dostat se k rybníku, který se nachází v lese a je obklopen vysokým rákosím, je šance, že prožijete mimořádný zážitek. A přesně takový je i rybník Markvart u Jílového u Prahy.

Žabí koncerty začínají na Markvartu se setměním. Celý orchestr pravidelně rozezní jedna rosnička, kterou po prvním sólovém kváknutí začnou překřikovat všechny ostatní. Pokud se do okolních zvuků poctivě zaposloucháte, uslyšíte v pravidelných intervalech s menšími přestávkami táhlé „hú“, které spíše navozuje představu houkání nočního ptáka. Ve skutečnosti se ale jedná o kuňku obecnou, která si v křiku rosniček jakoby občas postěžuje.

Rosničky zelené i kuňky obecné jsou poschovávané v rákosí blízko břehů. Jsou velmi malé, mají pouze několik centimetrů. A barevně je příroda ochránila tak, že v rákosí skoro nejsou vidět. A protože se jedná o chráněné druhy, tak je jasné, že bychom měli jejich koncerty pouze v klidu vyslechnout a v rákosí je rozhodně nerušit.

Největším nepřítelem žab je v současné době chov kaprů, kteří obývají většinu rybníků. Kapři žabí kolonie doslova likvidují – pojídají totiž jejich vajíčka. Na rybníku Markvart naštěstí žádného kapra neulovíte. O tom, že je tu velmi čistá voda, vás přesvědčí i výskyt vodních ptáků, především chráněné potápky velké, která pro hledání potravy potřebuje vodu naprosto průzračnou. Potravu pod hladinou hledá totiž zrakem.

V rybníku Markvart žijí i vodní ptáci

U rybníku Markvart roste také mimořádně vysoké rákosí, kam se zdaleka slétají nocovat hejna špačků. A když si počkáte na skutečnou noc, začnou nad rybníkem poletovat i netopýři. Pro pohyb kolem rybníka je nejvhodnější využít prostorné hráze se stromovou alejí. Především proto, abyste chráněné druhy zvířat nerušili.

autor: Markéta Vejvodová
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.