Rozhlasová práce je řemeslo jako každé jiné, člověk se ji musí naučit, říká pamětník Zbyněk Štíbr

Poprvé za mikrofon usedl před více než 50 lety, to mu bylo 17 let. „Poprvé jsem usedl před mikrofon, tehdy ještě značky Tesla, jako středoškolský student v útulném studiu rozhlasu po drátě ve Dvořákově ulici v Mariánských Lázních. Bylo mi tehdy asi 17 let a psal se rok 1971,“ vzpomínal pro Český rozhlas Zbyněk Štíbr.

„Nebylo to vůbec běžné, nevím ani, co mě to napadlo. Prostě jsem se přihlásil a tenkrát mě vzali. Byly to moc hezké časy,“ doplnil. Jeho cesta v rámci rozhlasu byla velmi rozmanitá. „Začínal jsem v Mariánských Lázních během studia. Po vojně jsem dělal okresní vysílání v Sokolově. Tam začala spolupráce s tehdy Československým rozhlasem v Plzni. Postupně jsem začal do Plzně jezdit.“

Do rozhlasu v Plzni se zamiloval

„Málokdo ví, že plzeňský rozhlas je přesná kopie rozhlasové stanice ze Švédska. Je to jediná rozhlasová budova v České republice, která byla postavena za účelem rozhlasového vysílání. Je naprosto tichá a mě tam okouzlilo úplně všechno. Byla to velmi ctihodná organizace, tehdejší rozhlas byla instituce hlídaná samozřejmě komunistickou stranou a státní bezpečností," říká Štíbr.

„Jezdil jsem do Plzně a tvořil jsem přesně určené pořady. Bylo to Blahopřejeme písničkou, tenkrát se hrálo zasloužilým členům strany, Brigádám socialistické práce a tak podobně. Byl to velice populární pořad a hrála se tam hlavně dechovka,“ vzpomíná. Později se dostal ke zprávám. „Naučil jsem se stříhat, všechno to bylo na pásky, ne přes digitál jako dneska,“ usmívá se.

Řadu lidí také zaučoval. „Rozhlasová práce je řemeslo, jako každá jiná práce. Člověk se ji musí naučit. Pamatuji si, že nám přicházeli absolventi vysoké školy žurnalistiky. Přišli do rádia a neuměli vůbec nic,“ podotýká Štíbr.

Pořád jsem snil o tom, že Vary budou vysílat
− Zbyněk Štíbr

Od plzeňského mikrofonu pak pokračoval do Karlových Varů. „1. 1. 1995 mě zlanařil tehdejší ředitel Českého rozhlasu v Plzni Vladimír Bako, abych přešel do karlovarské redakce. Vary tehdy nevysílaly, což mě strašně štvalo. Vždycky jsem se snažil, i v Praze, když jsem byl, aby ty Vary měly samostatné vysílání.“

„Do karlovarské redakce jsem šel s úkolem, abych rozšířil počet informací z Karlovarského kraje a předával je do Plzně. Začal jsem spolupracovat s novináři tady. Zvýšili jsme počet příspěvků do Plzně, ale pořád to nestačilo. Pořád jsem snil o tom, že Vary budou vysílat. Takže Český rozhlas nakonec udělal rozpojené vysílání. Tady musím vyzdvihnout práci Dany Jelínkové, která šest let bydlela na ubytovně a tvořila vysílání pro Karlovy Vary,“ doplnil pamětník. Etapy samostatné stanice se ale Karlovy Vary dočkaly až o několik let později, konkrétně 1. listopadu 2018.

Kam se posunuly rozhlasové profese, čemu se teď Zbyněk Štíbr věnuje a co by popřál rozhlasu k stému výročí? I o tom byl rozhovor!