Romské děti ze Sokolova ožily tancem. Plánují vystoupení i soutěže

„Dává mi to radost a štěstí. Já jsem tancoval odmalička a měli jsme taky takový kroužek, ale ten potom skončil. Tak jsem si řekl, že uděláme ještě jeden kroužek. Říci to rodičům bylo snadné, ale sehnat prostory bylo trochu náročné. Ale Člověk v tísni nám to umožnil,“ popisuje Jan Slepčík, který stojí za zrodem skupiny a také v jejím čele.

Připravuje choreografii a dokonce převážně sám ušil 13 bohatě zdobených kostýmů. Ty vytvořil z látek a závěsů, které věnovali rodiče tančících dětí. Zázemí, kde mohou několikrát týdně trénovat jim poskytla nevládní nezisková organizace Člověk v tísni.
Pomáhá jim terénní pracovnice Tereza Flaková

„Jediné, co oni potřebovali, byl nějaký prostor kde tančit. Veškeré ostatní věci si oni dokážou zařídit sami. Ta podpora je jenom ve vedení, když mají chuť a chtějí ukázat ostatním, co dělají. Za kým jít, s kým jednat, případě sepsat oficiální žádost, aby měla potřebné náležitosti, aby to brali i na tom úřadě vážně. A podporovat je v tom, že když to chtějí dát někam do světa, tak co se týče psaní různých letáků apod. Zkrátka ukázat jim, jak na to,“ doplňuje Flaková.

Sestava působí teprve krátce, od října minulého roku. Popularitu ale nabírá rychle. Za sebou už má první veřejné vystoupení. Anna Gruberová, která na tréninky doprovází své tři děti, doufá, že jich bude jen přibývat.

„Skvělé je, že ty chodí a baví je to. Inspirovalo je to hodně moc. My jsme se o tu romskou kulturu nezajímali a teď si to zase připomínáme. Já jsem o tom celý život nic nevěděla, až teď, kdy jsem starší. A chtěli bychom to říct i dalším lidem, aby chodily i další děti,“ říká Gruberová.

Terne čave svá vystoupení připravují převážně na romskou hudbu. Lákají je ale také orientální indické rytmy. Současné prostory ale pro přípravu téměř 20 tanečníků nestačí. Člověk v tísni i Jan Slepčík už jednají s městem o možném přestěhování do štědřejších místností. Jednou z variant je podzemní zázemí kina Alfa. Vzhledem k tomu, že jsou zde zrcadlové místnosti, zdá se takové místo pro romský kroužek ideální.

„Opravdu rodiče ukázali, že něco umí a co v nich je. Ukázali, že šli za hranice. A myslím si, že patří obrovský dík i rodičům,“ míní Tereza Flaková.

„Chceme být na festivalech. Aby nás viděl celý svět, že umíme tancovat. Hledáme také nějakou soutěže, kam se můžeme přihlásit. A byli bychom i rádi, kdyby bylo i více tanečníků. A uvidíme, co bude dál,“ popisuje další ambice souboru Slepčík.

Slova Jana Slepčíka uzavírají první kapitolu jejich příběhu. Zatím pilně studují romskou kulturu, připravují nové sestavy a už 30. března opět vystoupí veřejně. A to na setkání vedení města se seniory v místním Domě kultury.