Řeka Morávka vytvořila u Frýdku-Místku ojedinělý kaňon. Jde o přírodní památku

10. květen 2016

Česko – země neznámá

Kaňon člověk čeká obvykle ve skalnatých horských oblastech, kde teče mladá, dravá řeka. U řeky Morávky je to přesně opačně. Její pramen pozvolna vytéká z úbočí hory Súlov v Moravskoslezských Beskydech z výšky 880 metrů nad mořem. Pravou podívanou nabízí až na svém dolním toku.

Tyto lužní tůně se nacházejí pár metrů nad úrovní profilu Morávky

Ještě před dvaceti lety bylo možné v tomto místě skákat do vody z kamenů

Tyto valy ve Starém Městě jsou dílem řeky Morávky

Za úbytkem vody stojí nejen přehrada na horním toku, ale také sucho

Od konce obce Dobrá se Morávka začíná zařezávat do okolní, ne příliš odolné horniny a vytváří místy až sedm metrů hluboký kaňon se spoustou skalních prahů, zákrutů a prudkých svahů. Končí až u první zástavby Starého Města ve Frýdku-Místku. Pro svou unikátnost byla oblast vyhlášena přírodní památkou nazvanou Profil řeky Morávky.

Jdeme na Peřky, to je věta, které stále všichni z Frýdku-Místku a okolí rozumí. Řeka Morávka totiž v zúžených místech kaňonu kdysi vytvářela zpěněné peřeje, které se střídaly s hlubokými, zelenými tůněmi. Tato místa bývala oblíbená zejména v létě. Do peřejí se chodilo koupat, do tůní skákat.

Nejoblíbenějším místem je dodnes konec ve Starém Městě. Jen peřeje už tady dnes nenajdete. Důvod? Málo vody. Nejen kvůli přehradě, která na horním toku řeky reguluje vypouštění vody, ale také kvůli suchu posledních let.

Ještě před dvaceti lety bylo možné v tomto místě skákat do vody z kamenů|foto: Romana Kubicová

Další zvláštností Morávky je na jejím dolním toku okolní lužní les, který roste nad kaňonem řeky. Ta jej sice už pravidelně nezaplavuje jako v dávných dobách, přesto je plný tůní a potůčků. Jedná se o útočiště zejména pro obojživelníky. Z chráněných rostlin můžeme při velké dávce štěstí najít kriticky ohrožený židovník německý nebo cídivku peřestou.