Psaní souhláskových skupin

Pamatujete na školní pravopisné desetiminutovky? V dnešním jazykovém koutku si je trochu připomeneme. Budeme hovořit o psaní souhláskových skupin. Mnozí možná očekávají tradiční pravopisné oříšky, jako je psaní dvou n nebo skupiny mě a mně, ale my se zaměříme na jiné souhláskové skupiny a věřím, že i tak dnešní povídání přínosné. Tak například zkuste si v duchu vybavit co nejvíce slov, ve kterých se mohou sejít vedle sebe dvě písmena c. Bude jich hodně, nebo málo? Nebudeme dlouho napínat, v praxi takových slov moc není. Více příkladů bychom našli například u skloňování podstatných jmen vzoru „hrad“, konkrétně u těch, která jsou v 1. pádě zakončena na skupinu -cek: plácek, racek apod. V 6. pádě mn. č. se mění k na c a e se vypouští, takže dostaneme tvary na pláccích, o raccích. Dvě c se mohou sejít ve tvaru slova pecka: v meruňkové pecce a v zájmenu leccos. Kterou další hláskovou skupinu s oblibou řadí učitelé do pravopisných cvičení? Oblíbeným pravopisným zadáním bývají také slova obsahující dvě č. Položme posluchačům např. otázku: existuje v češtině přídavné jméno slepiččí se dvěma č, nebo jen slepičí s jedním č? Tipuji, že většina tvar s dvěma č zavrhla, ale není to podoba nesprávná. Podoba s jedním č je utvořena od podst. jm. slepice, podoba se dvěma č od podstatného jména slepička. Vzpomeňme si třeba na pohádku o slepičce a kohoutkovi a hned můžeme třeba napsat, že slepiččin (se dvěma č) strach byl převeliký. Zkrátka dvě č najdeme v řadě odvozenin od podstatných jmen ženského rodu zakončených skupinou -ička: připomeňme třeba hrdliččin hlas v Máchově Máji, babiččiny děti zvěčněné Boženou Němcovou apod. Je slov se dvěma č hodně nebo málo? Podoby, ve kterých se mohou sejít dvě č, také nejsou v praxi příliš hojné, ale v pravopisném cvičení rozhodně dovedou potrápit. A čím naše dnešní pravopisné trápení zakončíme? Mohli bychom ještě pohovořit o slovech, v nichž se mohou sejít dvě písmena d. Třeba oblíbeným spojením oddaný poddaný. Tady budou třeba celkem 4 písmena d. Pro slovo oddaný potřebujeme dvě d, protože je to člověk, který se někomu cele oddal, je tu šev předpony od- a slovesa dát. Dvě d budou i ve slově poddaný, protože poddaný je šlechtě podřízen, poddán, čili i tady máme šev předpony pod- a slovesa dát. Oproti tomu podaná ruka bude psána s jedním d, tady je šev předpony po- a slovesa dát. A víte jaký je rozdíl mezi podruhem a poddruhem? Podruh je zemědělský dělník ubytovaný na statku zaměstnavatele a poddruh je dílčí skupina vymezená uvnitř nějakého druhu např. rostlin nebo živočichů.