Proudí, teče nebo plyne?

19. červen 2023

Žáci řeší někdy úkoly na příbuznost slov a v testu dostanou otázku, která se jeví na první pohled jako naprosto jednoznačná, ale při bližším pohledu se ukáže, že to s tou příbuzností slov tak jednoduché není. Jazykový vývoj nebývá přímý ani jednoduchý, jazyky se vyvíjejí ve vzájemných vztazích a často od sebe navzájem přejímají slova.

Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český řešila třeba dotaz, zda slova plyn a plynout jsou příbuzná. Zdánlivě jednoduchá otázka. Odpovědět na ni ale vůbec není lehké. Pracovníci poradny v odpovědi uvedli, že podstatné jméno plyn bylo přejato v 19. století z polského płyn ‚kapalina‘. Sloveso plynout pochází z praslovanského slova plynoti, které je z plyti ve významu ‚plout‘. Takže slova plyn a plynout jsou, a zároveň nejsou příbuzná, protože i když obě pocházejí ze stejného praslovanského slovesa plyti, jejich význam se už velmi dávno rozrůznil a české slovo plyn se do češtiny dostalo oklikou přes polštinu. U polského płyn ‚kapalina‘ je navíc zřejmá i významová souvislost, protože kapalina plyne, teče, zatímco u českého plyn s významem ‚plyn‘ je významová souvislost se slovesem plynout, tedy „téct“ rozrušena, jelikož plyn neteče, ale proudí.

Jak to, že plyn neteče?

Stačí použít vyhledávač a zadat klíčová slova „teče“ a „plyn“ a dokladů použití tohoto slovního spojení najdeme mnoho. Většina z nich pochází z období od února 2022 dosud, tedy z doby, kdy se o tocích plynu v Evropě začalo mluvit a psát mnohem častěji, než tomu bylo v roce 2017, ze kterého pocházel původní dotaz do jazykové poradny. V roce 2023 tak můžeme konstatovat, že aspoň z jazykového hlediska, plyn teče. Teče v novinách i na internetu. Není to přesné vyjádření, ale jazykový úzus, tedy běžné užívání tohoto slovního spojení bez ohledu na jeho správnost je na vzestupu.

autoři: Stanislav Jurík , Růžena Písková
Spustit audio